Moravská národní obec vyzvala obce a města, aby 5. července vyvěsily na svých radnicích moravskou vlajku. Letos se poprvé k 830 městským a obecním úřadům z celé Moravy a Slezska přidaly Liptaň i Slezské Pavlovice.
Moravské vlajky v Osoblažském výběžku připomenou, že tento region historicky býval součástí moravské enklávy ve Slezsku. Počet radnic, které se takto hlásí k Moravě, jejím tradicím, historii a kultuře, se letos rozrostl o 120 dalších obcí.
„Jako obec jsme se zapojili rádi. Cítíme se jako Moraváci, takže, když nás tato iniciativa oslovila, hrdě jsme naši účast potvrdili," prozradil starosta Slezských Pavlovic Jaroslav Šimáček.
Stejně ochotně vztyčí moravskou vlajku i Liptaň. „Chceme, aby si lidé uvědomili, že jsme součástí Moravy a Moravskoslezského kraje, a pokud se do něčeho podobného můžeme zapojit, tak jsme rádi," řekla starostka obce Liptaň Blanka Klimošková. Moravská národní obec o vyvěšení vlajky jedná i s Osoblahou.
Která vlajka Moravy je správná?
Mezi fanoušky Moravy vznikl spor, zda je pro tuto příležitost vhodnější prapor žluto-červený se zlato-červeně kostkovanou orlicí, nebo modrý se stříbrno-červeně kostkovanou orlicí. A variant je ještě víc. V historii bylo praporů či vlajek Moravy mnoho.
Modrou variantu moravské vlajky prosazuje sdružení Za Moravu, zatímco žlutočervenou Moravská národní obec. A na obou stranách se objevují ostrá prohlášení. Například Pavel Josífek z občanského sdružení Za Moravu označil žlutočervenou zástavu s orlicí za historický paskvil.
„Současnou vlajku vytvořila Moravská národní obec, která vyvěšování iniciuje, a strana Moravané. Jde jim pouze o podporu vlastních politických zájmů. Dělají Moravě jen ostudu," prohlásil jednatel sdružení Pavel M. Josífek, který stranu i obec označil za separatisty a šovinisty.
Naopak předseda Moravské národní obce Jaroslav Krábek považuje za nacionalisty ty, kdo chtějí vlajku modrou. „Odmítají vše, co je spojené s Rakouskem. Tedy právě zlatou barvu," upozornil Krábek, podle kterého je sdružení Za Moravu záležitost jednoho muže. Zároveň ale zdůraznil, že obec modrou vlajku neodmítá.
„Po roce 1990 ale začalo nejvíc lidí používat takzvanou občanskou vlajku, tedy žlutočervenou schválenou na zemském sněmu doplněnou o moravský znak," řekl Krábek.
Místopředseda Moravanů Ondřej Hýsek připustil, že strana podporuje nejužívanější podobu vlajky. „Má historické opodstatnění. Hádky o barvy jsou nešťastné. Kampaň Pavla Josífka je iracionální," sdělil. Podvýbor pro heraldiku poslanecké sněmovny se kloní spíš k modré.
..klikněte pro zvětšení..
POZNÁMKA FIDELA KUBY: Enkláva Moravy
„Moravanství" nám většinou splývá s nadáváním na Pražáky a s reklamou na Starobrno, ve které prafotr Morava vyhópl na Špilas. Jiný kontext dostane moravanství v sobotu, kdy v souvislosti s příchodem Cyrila a Metoděje na Velkou Moravu mnohé radnice vyvěsí moravskou vlajku. Podle organizátorů se obce moravskou vlajkou hlásí k tradicím, historii a kultuře Moravy.
Zatímco moravské spolky se handrkují, která podoba moravské vlajky je ta nejsprávnější, politologové si lámou hlavy, proč lidé deklarují příslušnost k již neexistujícímu útvaru. A hlavně zda vyvěšování moravské vlajky je, či není loajální vůči českému státu. Tyto otázky bychom si měli klást také, protože letos vyvěsí moravskou vlajku některé obce na Osoblažsku.
Chtějí vlajkou připomenout, že Osoblaha, Bohušov, Dívčí Hrad, Hlinka, Janov, Rusín, Jindřichov, Liptaň, Třemešná, Slezské Rudoltice i Slezské Pavlovice po staletí tvořily Moravskou enklávu uvnitř Slezska. Tyto enklávy v našem regionu byly odkazem Markrabství moravského.
Fungování Moravských enkláv bylo raritou. Byly spravovány slezskými úřady, ale podle moravských zemských zákonů. K vyvěšování vlajek patří patriotismus a vyjádření identity. K moravským vlajkám nad Osoblažskem je třeba dodat, že zdejší Moravané byli většinou příslušníky židovské a německé komunity.
Neznali brněnský hantec, protože jejich mateřštinou byl slezský dialekt němčiny. Pomohou nám německy mluvící Moravané lépe pochopit tradice, historii a kulturu Moravy?
