Technickým památkám Slezska byl věnován seminář a exkurze, které koncem uplynulého týdne uspořádalo město Krnov ve spolupráci se společností Omnium.

Konferenci zahájil místostarosta Jan Krnoška (ANO) ujištěním, že vedení města pokračuje na přípravách projektu na přeměnu bývalého ředitelství zaniklé textilky Karnola na muzeum varhan a textilnictví. Vznikající nadregionální muzeum má veřejnosti připomínat, jak město fungovalo v dobách, kdy bylo centrem evropsky i světově významného průmyslového regionu.

Jednotlivé přednášky představily například, jaký odkaz architekt Josef Hoffmann zanechal v Bruntále, Osoblažskou úzkokolejku, Československé opevnění 1935-1938 na obranu Slezska nebo nedávnou rekonstrukci secesního nýtovaného mostu v Krnově.

Začalo to v Suché Rudné

Pavel Rapušák z Klubu za starý Bruntál v úvodní přednášce připomenul archeologický objev v Suché Rudné, který v roce 2013 úplně změnil náš pohled na středověké Bruntálsko za vlády Přemyslovců.

Při výkopu pro bazén v Suché Rudné byl náhodně objeven nečekaně rozlehlý areál na zpracování zlatonosné rudy. Díky tomu už víme, jak vysoce organizované práce byli schopni naši předkové už v předindustriální éře.

„Díky dřevu nalezenému v Suché Rudné v osmimetrové hloubce můžeme úpravnu rudy datovat velmi přesně do let 1220 až 1225. Pracovalo zde najednou minimálně sto lidí. Ruda se sem vozila až od Karlovy Studánky. To znamená, že tehdy museli mít dobré cesty.

Na kopání a úpravu rud navazovala spousta řemesel. Horníci potřebovali tesaře a dopravce, museli někde spát a jíst. Bylo to až senzační zjištění, co všechno na Bruntálsku muselo dobře fungovat dávno před průmyslovou revolucí," popsal Rapušák první předzvěst industrializace.

První manufaktura

Dnes sice víme, že první skutečná manufaktura jako předzvěst továren vznikla na břehu řeky Moravice, ale už to místo asi nikdy na vlastní oči neuvidíme. Leží utopené na dně Slezské Harty kousek od kostela, který jako jediná stavba zbyl z Karlovce.

„Manufakturu, která odstartovala průmyslovou revoluci v okrese Bruntál, postavil podnikatel, který v hutích nakupoval měděný plech a pak z něj vyráběl destilační přístroje a nádrže pro pivovary. Je zajímavé, že tehdy bylo pivo považováno spíše za potravinu, něž za nápoj k osvěžení,"uvedl Rapušák a doplnil svůj výklad promítáním archiválií.

Co dál bez rudy? Textil

Zlatá horečka po čase odezněla. V 16. a 17. století se už v našem regionu hornictví přestalo vyplácet, protože nejbohatší rudy byly po třech stoletích už vytěžené. Co dál, když na hornictví závisela obživa velké části společnosti? „Lidé v našem regionu se museli poohlédnout po něčem jiném.

V horských a podhorských oblastech jako Vrbno nebo Světlá Hora se nedalo pěstovat nic jiného, než nenáročný len. A ten bylo potřeba někde zpracovat. Tak se zrodilo textilnictví, které se na velmi dlouho stalo hlavním průmyslovým odvětvím našeho regionu a také příčinou rychlého rozvoje," vysvětlil Rapušák, jak se z textilu u nás stal hlavní výrobní program a vývozní artikl.

První džíny na světě

„Víte, jak vznikly první džíny na světě? Byly vyrobeny z modré látky, kterou vyráběla jedna továrna v okrese Bruntál a vyvážela ji v obrovském množství do USA," doplnil Rapušák historku, jak naši textilníci pomohli ke zrodu světového módního trendu.

Kromě textilu dalším výrobním odvětvím bylo cukrovarnictví, sladovny, likérky, pivovary a lihovary. Aby výrobci zajistili odbyt svého zboží, museli vymyslet reklamu. Začali vymýšlet, jak na výrobky umístit své jméno, a zjistili, jakou cenností je známá značka. V hospodách se začaly objevovat první reklamní tabule.

Z fabrikantů radní

Slezsko se stalo průmyslovou velmocí, což obnáší rozvoj železnic na většině území Rakouska Uherska. To přineslo rozmach železnice, budování silnic a důležité dopravní uzly se zázemím.

„Průmyslníci hledali cesty jak prosazovat své zájmy a vize. Často se z nich stávali radní a zastupitelé, kteří ze svého postavení mohli lépe tlačit na správu státu a věcí veřejných. Také díky průmyslníkům se v ulicích a v domech našich měst začalo svítit, přibývaly vodovody a kanalizace. Řada smělých projektů vznikala díky spolufinancování fabrikantů a státu," doplnil Rapušák.

Další velký zlom v oblasti průmyslu způsobil odsun původního německého obyvatelstva a doba plánovaného hospodářství. Za socialismu nefungovala konkurence trhu, takže se masivně vyráběly neprodejné výrobky, zatímco jiné nebyly k sehnání a stály se na ně fronty. Návrat konkurence a globální trhy přesycené asijským zbožím většina našich textilek nezvládla.