Město Krnov poslalo na ministerstvo pro místní rozvoj padesát dva žádostí občanů o finanční pomoc při odstraňování škod po tornádu. Opačným směrem z ministerstva na účet města právě dorazilo téměř 1,5 milionu korun.

Vítr změnil na ministerstvu pravidla

Ministerstvo pro místní rozvoj původně zřídilo program Podpora bydlení při živelní pohromě na pomoc obětem letošních povodní, ale když se Krnovem 18. června prohnalo tornádo, co nejdřív přizpůsobilo pravidla tak, aby se program vztahoval také na škody způsobené větrem.

Nač lze použít příspěvek

Státní příspěvek maximálně do výše třicet tisíc korun je určen pouze na opravu bytů do provozuschopného stavu, ale například majitelé zničených chat, zahrad a rekreačních objektů mají smůlu.

Příspěvek státu lze použít třeba na zaplacení práce řemeslníků, na nákup krytiny nebo stavebního materiálu, ale už za ně nelze koupit například nový koberec anebo vyměnit zničené vybavení bytu.

„Peníze pro oběti tornáda právě přišly na náš účet, ale než je začneme rozdělovat, musí to ještě projít zastupitelstvem. Pak znovu zkontrolujeme, zda žadatelé mají všechny formality v pořádku. Jak rychle se nám podaří peníze rozdělit, teď záleží hlavně na občanech, kdy budou schopni dát dohromady všechna potřebná potvrzení například o vlastnictví nemovitosti nebo dokumentaci o rozsahu škod a nákladech na opravy," popsala situaci krnovská starostka Alena Krušinová s tím, že někteří žadatelé se už sami hlásí, takže peníze budou rozděleny co nejdřív.

Díky krnovským úředníkům, kteří v Kostelci i na Ježníku bezprostředně po tornádu pečlivě zdokumentovali škody, bude kontrola probíhat snadno a rychle. Občané poškození tornádem dobře vědí, na co mají nárok a na co ne, protože město pro ně uspořádalo informativní schůzky v Hermesu na Ježníku i v klubu Kofola v Kostelci.

Pomoc přichází z různých stran

Pohled na Ježník a Kostelec zdevastované tornádem vyvolal vlnu solidarity, takže finanční dary směřovaly na účet města i konkrétním poškozeným.

Nebyla nouze ani o materiální dary nebo ochotné brigádníky. V městské pokladně se sešlo přes tři sta tisíc korun od jednotlivců, obcí i firem. Dalších tři sta tisíc získal Krnov jako dotaci na opravu historické štětové cesty na Staré Ježnické, kterou roztrhaly kořeny vyvrácených lip z aleje.

„Právě jsme podali další žádost o dotaci na obnovu aleje, kde je nutné nahradit asi stovku lip," doplnila starostka s tím, že město pomohlo občanům s odstraňováním tornádových škod například bezplatným poskytnutím kontejnerů na odklízení trosek.

Lze město před tornády chránit?

Už existují plány, jak ochránit Krnov před povodněmi, ale zatím město nemá ve výhledu žádné opatření proti tornádům.

„Napadlo mě, že snad bychom mohli mít někde ve skladu připravené velkoformátové plachty na provizorní přikrytí poničených střech. Kromě samotného tornáda totiž způsobilo značné škody na Ježníku i v Kostelci také zatečení dešťové vody a ty zapůjčené plachty by v prvních hodinách a dnech po tornádu občanům opravdu velmi pomohly," doplnila starostka Krušinová.

A co škody v zahradách?

Krnovské zastupitele upozornil Zbyněk Musil z Ježníku, že tornádo neničilo jen domy, ale také pustošilo zahrady. Zatímco na poškozené domy pamatují pojišťovny i dárci, majitelé zahrad se pomoci dočkají jen těžko.

„Do naší zahrady se vyvrátilo několik lip z ježnické aleje. Chápu, že tornádo je přírodní katastrofou, kterou nebylo možné předvídat, ale kdyby se lípy v ježnické aleji zkrátily řekněme o třetinu a udržovaly se radikálnějším ořezáváním, jsem přesvědčen, že by se jich vyvrátilo méně.

Navíc kvůli zaneseným příkopům se v aleji tvořily laguny a lípy měly kořeny v dlouhodobě podmáčené půdě. To žádnému stromu na stabilitě nepřidá," popsal Musil zastupitelům situaci lidí, kteří žijí v sousedství ježnické aleje. Po vyvrácených stoletých lípách zbyly jámy, přes které tekla voda přímo do jeho zahrady.

Podle starostky Aleny Krušinové zatím město eviduje pouhé dvě žádosti o pomoc při obnově zničené zahrady a je třeba pečlivě zvážit, zda jim má město vyhovět. „Nemám problém pomoct v případě zahrady, na které vyvrácený strom zničil chatu. Tam se všichni shodneme, že by město mělo pomoct.

Když ale tornádo zničilo jen zeleň, strom se vyvrátil na plot a způsobil rozmáčení zahrady, to už je situace na zvážení. Nechceme vytvořit precedens, protože v Kostelci bylo poničených zahrad opravdu hodně a měli bychom všem měřit stejným metrem," uzavřela Krušinová.