Sedmý den za mořem mají za sebou hráči Dechového orchestru mladých Krnov. Program Riverbend festivalu 2008 je velmi náročný a nikdo z muzikantů ani jejich doprovodu nedokáže vstřebávat spousty nových informací a zážitků.

Čeští muzikanti již mají obavy z věty "Je to blízko", protože to většinou znamená, že pojedete hodinu a půl po dálnici, než dorazíte do cíle. Podobně "blízkou" cestu absolvovali muzikanti také do města Valmeyer, které je plné novostaveb. V roce 1993 bylo toto město kompletně zničeno velkou povodní a tak i škola, kde muzikanti hráli pro stovky žáků, je zcela nová.

Koncert se uskutečnil v tělocvičně místních Pirátů, což je název sportovního klubu. Stovky studentů všech věkových kategorií zaplnily do posledního místečka tribuny tělocvičny. Orchestr publiku doslova vyrazil dech. Obměněný repertoár plný známých skladeb, jako Yesterday, či New York, New York, se posluchačům velmi líbil. Tribuny po každé skladbě dlouze aplaudovali a bouřlivý potlesk sklidili i všichni sólisté. V závěru koncertu posluchači vytleskávali přídavek ve stoje.

Když orchestr dohrál, přišel za Karlem Dospivou místní dirigent a poprosil jej, zda by krnovský orchestr i s jeho žáky nenacvičil nový pochod. Dirigent na zajímavou zkušenost kývl. Po jeho boku stanul překladatel a spoluorganizátor říčního festivalu Stanislav Chytil, který překládal pokyny. Za necelou půlhodinu odehrálo padesát Čechů a dvacet Američanů nový pochod.

Některé chvilky byly půvabné, například když mistr Dospiva češtinou vysvětloval americkým flétnistkám doby a nestíhal překládat. „Pá, pa, pa. Ne pa, pa, pa,“ ukazoval hráčům, co po nich vlastně chce. Nakonec se vše podařilo a k údivu místního dirigenta zněl pochod velmi dobře.

„Nikdy jsem tento pochod neslyšel. Nebyl náročný, tudíž našim hráčům nedělal problémy. I američtí muzikanti se snažili a šlo jim to až na pár výjimek dobře. Po několika zopakováních kritických úseků to znělo velmi dobře,“ shrnul výsledek Dospiva.

Postřehy našeho redaktora

Americké turné se líbí všem členům orchestru i jejich doprovodu. Po prvních chladných dnech přišlo prudké oteplení a teploty přesahují 20 stupňů Celsia. Jen na pár věcí si Evropané nemohou zvyknout. První z nich je dlouhé cestování po krásných a moderních dálnicích, kde všichni dodržují rychlost. Silnice jsou však rovné a celý rovinatý horizont s novostavbami působí chvilkami monotvárně.

Druhou věc, na kterou si mnoho účastníků nemůže zvyknout, je klimatizace v domech a automobilech. Ta je puštěná nepřetržitě a není divu, že několik hráčů mírně pobolívá v krku. Američané se diví, když jim muzikanti z Krnova říkají: "Bez ledu prosím."

Třetí zajímavostí je strava, která je sice velmi bohatá, ale plna solí a cukrů. Ta vyhovuje převážně mladším, starší hráči orchestru se pak těší na zdravou evropskou stravu. Mnohé z dospělých hráčů překvapilo, že si v době volna nemohou dát v restauraci pivo. Jelikož je v USA možno podávat alkohol pouze osobám starším jednadvaceti let. Přičemž řidičský průkaz a vlastní auto zde mají teprve šestnáctileté děti.