Z krnovského parku Bedřicha Smetany postupně mizí stromy, které byly napadeny houbami, byly přestárlé, proschlé nebo nemocné.

Navzdory dešti a povodňové pohotovosti se dřevorubci v pláštěnkách a gumácích vydali pokácet lípu vedle Neptunovy kašny, která už byla obrostlá dřevokaznými houbami.

Asi největší ztrátou pro park Bedřicha Smetany ale bylo pokácení obrovské turecké lísky, která zde patřila mezi největší a nejstarší stromy. Její mohutná koruna každý rok nenávratně stále více prosychala a bylo zřejmé, že velký starý strom ztrácí vitalitu. Přestože turecká líska s mohutnou korunou je v parcích vysazována především z estetických důvodů, v září kolemjdoucí Krnované nepohrdli ani hojností oříšků, které se skrývaly ve střapatých chomáčích, takže bez ní bude v parku skutečně smutno.

Na větvích turecké lísky teprve až koncem září tyto plody zežloutly a začaly z nich vypadávat oříšky. Přestože jádra jsou jedlá a chutnají podobně jako běžné lískové oříšky, ty z turecké lísky mají podstatně tvrdší skořápku a proto je třeba k rozlousknutí větší síla a kvalitní louskáček. Protože skořápka je tvrdší a jádro menší, musí mít sběratelé oříšků z turecké lísky dost trpělivosti.

Přestože domovem turecké lísky je Kavkaz, Malá Asie, Írán a Himálaj, v evropských parcích se tato nenáročná horská dřevina vysazuje poměrně často. Podle botaniků - historiků poprvé u nás byla vysazena patrně kolem roku 1865.