V republice existuje hrstka nadšenců, kteří propadli kouzlu takzvané letecké archeologie. Snaží dohledat přesné místo dopadu letounů, pátrají v terénu, na internetu i v archivech, hledají pamětníky u nás i v zahraničí, překládají práce zahraničních badatelů i publicistů. Patří k nim také krnovský historik Dalibor Zlomek.

Zapomenutá letecká neštěstíčekají na objevení

V propadlišti zapomnění našel několik dávných leteckých neštěstí a dokázal tyto skutečné události zrekonstruovat do obdivuhodných detailů. Dnes díky Daliboru Zlomkovi poprvé přinášíme ze zaprášených archívů na světlo dva příběhy z našeho regionu, které až dosud znalo jen pár historiků a fanoušků letectví.

„Z pamětníků, kteří prožili válku v našem regionu, zde už není téměř nikdo a vlastně není jednoduché hledat ani vzpomínky osídlenců z roku 1945. Například o sestřeleném letadle dnes neví v Třemešné už nikdo. Dá se říci, že o této události ví pouze pár lidí v republice, kteří se na tuto problematiku specializují. Já jsem podklady čerpal například z německy psaného zápisu o sestřeleném letadle, který vznikl v Krnově, a dohledal jsem také anglický záznam o zmizení letadla sepsaný na základně Američanů v Itálii,“ popisuje svou práci Dalibor Zlomek, podle kterého čekají na podrobné zpracování desítky dalších leteckých havárií na Krnovsku i na Bruntálsku.

Co zničilo letadlo? Mlha a nezkušený pilot

„Například během téhož dne, kdy havaroval kvůli mlze a nezkušenému pilotovi cvičný letoun ve Valštejně, spadl o dvě hodiny dříve stejný typ letounu v Liptani. Často se ani nechce věřit, co všechno se dá ještě vypátrat a přesně doložit v archivu,“ uvedl Zlomek, který se zajímá nejen o konkrétní havárie, ale také o vývoj a výrobu těchto letadel. „Například německý válečný cvičný letoun „BU-181 Bestmann“, který spadl ve Valštejně i v Liptani, se ještě v poválečných letech vyráběl v Otrokovicích pod názvem C6 a Zlín 181. Celkem jich bylo vyrobeno 783 kusů,“ uzavírá Zlomek.