Krnovský rodák Florian Schmidt v letech 1928 až 1937 reprezentoval Československo na těch nejprestižnějších automobilových závodech. Na 150 tisíc diváků na Masarykově okruhu sledovalo jeho napínavé souboje se světovou jezdeckou elitou.

Schmidtovo bugatti opatruje Francie

Zatímco doma v Krnově je Schmidt známý jen jako továrník a textilní magnát, pro svět je jeho jméno spojeno s érou prvních velkých automobilových závodů.

Ve francouzském Národním muzeu automobilismu (Musée National de l'Automobile) opatrují jako vzácnou relikvii vůz Bugatti, se kterým závodili na prvních ročnících Masarykova okruhu Florian Schmidt a jeho kamarád Bruno Sojka. Motor zabudovaný v tomto voze pochází z bugattky další československé automobilové legendy: manželů Čeňka a Elišky Junkových.

Pro krnovské zastupitele, kteří se rozhodli koupit Schmidtovu textilku, může být inspirativní, že Francie své největší muzeum automobilů umístila právě do bývalé textilní továrny ve městě Mulhouse. Rozhodnutím francouzské vlády byla tato sbírka autoveteránů, včetně Schmidtovy bugattky, prohlášena národní památkou.

Zámožná rodina

Díky prosperující krnovské textilce byli Schmidtovi zámožná rodina, takže pro Floriana Schmidta juniora nebyl problém pořídit si auto podle svých představ. Finanční nezávislost se v jeho případě potkala s nadšením, odvahou, sportovním duchem a mimořádným talentem.

Současně ale textilní továrna pro něj představovala závazky, zodpovědnost a pracovní vytížení, takže nemohl svému automobilovému hobby věnovat tolik času, kolik by chtěl.

close Část Karnoly, které se říkalo „za řekou“ je na prodej za sedm milionů. Krnovští zastupitelé chtějí zachránit tuto krnovskou dominantu tím, že ji koupí město. K čemu je dobré vlastnit čtyřpodlažní průmyslový objekt? To nikdo neví. zoom_in

Textilní továrna, která nesla jméno Floriana Schmidta, je dodnes dominantou Krnova. Místní ji znají spíš pod jménem Karnola. foto: Deník/Fidel Kuba

Bruno Sojka

Ve světě automobilových závodů měl Schmidt řadu přátel. Výborně si rozuměl i s brněnským automobilovým srdcařem Brunem Sojkou. Ten měl na auta víc času než Schmidt, ale kvůli nedostatku financí byl odkázán na vozy z druhé ruky. Sojka promyšleným stylem jízdy dokázal konkurovat špičkovým jezdcům na mnohem mladších a modernějších vozech.

Zatímco Florian Schmidt měl mezi svými trofejemi také zlato z Masarykova okruhu, Bruno Sojka se ve své kategorii většinou dokázal držet jen kolem třetího místa.

Bugatti koupil od Pierra Veyrona

Florian Schmidt příteli Sojkovi občas prodal starší závodní auto za přátelskou cenu. Sám si pořídil auto snů. Koupil vyladěné Bugatti T51A od Francouze Pierra Veyrona, kterého proslavilo například vítězství v závodě 24 hodin Le Mans.

Veyron ale není jen automobilová legenda. Později za války se zachoval jako francouzský vlastenec a vysloužil si Řád čestné legie za odbojovou činnost.

Masarykův okruh

V roce 1931 na druhém ročníku závodů na Masarykově okruhu ve třídě do 1500 ccm diváci aplaudovali vítězství československého jezdce Floriana Schmidta, zatímco Bruno Sojka jako obvykle dojel třetí.

Dobový tisk psal hlavně o kuriózní havárii tří vozů, která narušila dřevěný most pro přecházení tratě. Přestože lávce hrozilo zřícení, traťoví komisaři marně žádali o přerušení závodu. Hasiči a pořadatelé začali kolabující most podpírat a snažili se ho provizorně opravit. Nakonec dokázali lávku statečně podpírat až do konce závodu.

Závody do vrchu

Poté, co si Florian Schmidt a Bruno Sojka dosyta užili závodění na okruhu, je jízda po rovině poněkud omrzela. Oba vstoupili na kolbiště horských závodů s extrémním stoupáním. Sojka i Schmidt excelovali například v roce 1937 na Ecce Homo.

Loni se čeští majitelé veteránů vydali do rakouských Alp oslavit kulaté výročí otevření vysokohorské silnice Grossglockner Hochalpenstrasse. Zúčastnili se také „revivalové jízdy", která byla inspirována prvními závody, jež se zde konaly v roce 1935.

Ve startovní listině staré osmdesát let zjistili, že Československou republiku tehdy v Grossglockneru reprezentovali právě Bruno Sojka z Brna a Florian Schmidt z Krnova na svých Bugattkách.

Sojkova zatáčka

Přestože Florian Schmidt reprezentoval Československo jako málokterý sportovec a významně přispěl k rozvoji evropského automobilového sportu, dnes nám jeho jméno asi nic neříká. Po znárodnění továrny na sukna a vlnařských závodů Florian Schmidt byla tato textilka přejmenována na Karnolu.

Mnozí Krnované už zapomněli, že Karnola původně nesla jméno Floriana Schmidta. Tento mimořádný rodák dnes nemá v Krnově pamětní desku a nedočteme se o něm ani v turistických průvodcích.

Po jeho kamarádovi Bruno Sojkovi nám zůstala velmi smutná památka u Šternberku: takzvaná Sojkova zatáčka na Ecce Homo. Sojkovi se splnil celoživotní sen, když se Kopřivnická Tatra v roce 1948 rozhodla využít jeho zkušeností při vývoji sportovních vozů. Když se na Ecce Homo z běžného závodu do vrchu stal rychlostní okruh, Bruno Sojka u toho nesměl chybět.

Sojka zahynul při tréninkové jízdě v roce 1951 ve vraku monopostu Tatra. Zahynul v zatáčce, která dodnes nese jeho jméno.