Každý znalý stavebník se hrozí, že při výkopových pracích by mohl narazit na zbytky minulosti. Pak má pouze dvě možnosti. Tou první, nezákonnou, je vše utajit. Ta zákonná je nález nahlásit příslušným institucím a očekávat mnoho problémů.

Případný archeologický průzkum se totiž může protáhnout i na několik let, mimo zpoždění stavby a zvýšení finančních nákladů se stavebník může dočkat i úplného zákazu v dané lokalitě stavět. Archeologické nálezy totiž tvoří nejzákladnější prameny poznání o dobách dávno minulých. I v naší republice jsou místa, především ve vnitrozemí, kde je toto riziko velké. Krnovsko a okolí k nim však nepatří.

„Není možné odpovědně říci, že se na Krnovsku nenachází žádné významné a rozlehlé archeologické naleziště. Nebylo třeba jen ještě objeveno. U nás je situace obdobná jako všude v pohraničí, systematický a rozsáhlý archeologický průzkum zde nebyl prováděn. Významnou roli v tomto případě samozřejmě sehrála častá migrace obyvatel,“ potvrdila historička umění a současná starostka Krnova, Renáta Ramazanová.

I přesto však Krnované nejsou ochuzeni o hmotné střípky minulosti. Červený dvůr, oba cvilínské kopce a bezprostřední okolí zříceniny hradu Šelenburk, která jsou největšími dosud objevenými nalezišti, vydala své první svědectví již roku 1817. Tedy pokud se budeme opírat o písemně podchycené zprávy o nálezech.

O rok později totiž v odborném tisku publikoval F. Sartori, že při těžbě cihlářské hlíny byly u Červeného dvora nalezeny keramické nádoby z žárového pohřebiště. Až na malé výjimky však bylo bez důkladného průzkumu celé pohřebiště v průběhu 19. století zničeno. Ani potom nebyla archeologická činnost nijak rozsáhlá. Jednalo se spíše o ojedinělé nálezy a příležitostné záchranné a zajišťovací výzkumy. Předměty takto nalezené jsou uloženy ve sbírkách Městského muzea v Krnově, v současné době se jedná asi o čtyři tisíce objektů z období pravěku a středověku.

Některé artefakty ze zdejších nálezů vlastní muzeum v Opavě a v Brně, pár jich je dokonce i v zahraničí. Nedoceněnou zásluhu na objevení a záchraně mnoha takových památek minulosti má bezesporu místní archeolog Svatopluk Bříza.

„Pod vedením Svati Břízy jsme jako gymnazisté se zájmem o historii chodili provádět průzkum místních archeologických nalezišť. To bylo koncem sedmdesátých let, on se však této činnosti věnuje už od dob svého návratu ze studií a vlastně dodnes,“ dodala starostka. Právě díky jeho odborné spolupráci mohlo Městské muzeum v Krnově představit veřejnosti v květnu roku 2006 první souhrnnou muzejní expozici představující právě archeologické nálezy z Krnovska a okolí.

Výstava trvala více než rok a sklidila velký úspěch. Přestože dnes jsou předměty opět uloženy v depozitáři muzea, s některými nálezy se mohou zájemci stále seznámit v Koncertní síni sv. Ducha. Součástí projektu prezentace archeologických památek byla i publikace Pravěké památky Krnovska, která je k získání v Informačním centru. Ta obsahuje nejen faktická data, ale i nákresy a popis nalezišť a některých výjimečných nálezů.

Zároveň se zde dozvíte zajímavé hypotézy, například o nápadné shodě rozlohy, tvaru a umístění lokality Šelenburk a homérské Tróje či o možném výskytu lidožroutů na Cvilíně. Mimo nalezišť na současném území města Krnova nejsou v publikaci samozřejmě opomenuty ani další významnější lokality, jako Úvalno, Brumovice a obce na Osoblažsku.

Ani na Krnovsku nebyli stavebníci od rizikového nálezu při zemních pracích uchráněni. Naposledy zažili šok na začátku devadesátých let, když u kostela sv. Martina byly nalezeny kosterní pozůstatky. „ Už si přesně nepamatuji, které práce se zde tehdy prováděly. Firma narazila na velké množství kosterních pozůstatků, chtěla je tajně odvézt, aby nebyl narušen harmonogram prací.

Občané si však nálezu všimli a upozornili nás na něj. Tehdy jsme povolali odborníka ze Slezského muzea v Opavě,“ vzpomínala Renáta Ramazanová. Opavský archeolog posléze určil, že se jednalo pouze o pozůstatky zrušeného hřbitova u kostela a plánované zemní práce nebyly nijak ohroženy.

Nejzajímavější seznámení s archeologií v našem kraji nabízí archeopark u Českého Těšína.

Dita Voznicová