Desetiletá Anička Krušinová si hrála na zahradě v Radimi, což je místní část Brantic u Krnova. Když na boudě zahlédla obrovského motýla, nevěřila vlastním očím. Takového krasavce ještě nikdy neviděla.

Hned přivolala rodiče, aby jim zvláštního motýla ukázala. Tatínek po chvilce hledání na internetu zjistil, že mají před sebou skutečnou raritu: největšího evropského motýla martináče hrušňového. Velmi vzácný a ohrožený druh.

Velký jako dlaň

„Bylo to ráno po studené noci, takže martináč se na naší zahradě nejspíš vyhříval na sluníčku. Minimálně dvakrát jsem kolem něj prošel, ale nevšiml jsem si ho. Našla ho až naše Anička. Když jsme zjistili, jakou vzácnost máme na zahradě, hned jsme obřího motýla ukázali sousedům. Motýl nikam nespěchal a nebyl plachý. Trpělivě čekal, až si ho vyfotíme. Zůstal u nás téměř celý den, a odletěl až k večeru,“ popsal motýlí raritu tatínek Aničky Jiří Krušina.

Obnovené lávky a schody v údolí Bílé Opavy.
Sníh, nedočkaví návštěvníci, náročná doprava. Na Bílé Opavě měnili chodníky

Martináč hrušňový je motýl velký asi jako lidská dlaň. Rozpětí křídel přes 15 centimetrů mu vyneslo titul největšího motýla Evropy.

Kriticky ohrožený druh

V České republice jde o kriticky ohrožený a zákonem chráněný druh. Pro Martina Bodešinského z krnovského Střediska ekologické výchovy SEV bylo překvapením, že se martináče hruškového podařilo vyfotit právě na Krnovsku.

„Martináč hruškový jako teplomilný motýl je doma na jihu Evropy. Kolegové monitorují jeho výskyt na jihu Moravy, kde je místy docela početná populace, ale u nás na Krnovsku jsem martináče hruškového ještě nikdy neviděl. Tak daleko na severu bych ho nečekal. Možná jde o projev klimatických změn. Oteplení způsobilo, že řada teplomilných druhů posouvá hranice svého rozšíření dál na sever,“ komentoval Martin Bodešinský fotograficky zdokumentovaný nález martináče hruškového na zahradě v Branticích.

Ve svahu cvilínského kopce v Petrově dole vzniklo díky iniciativě občanů odpočinkové místo zvané Petráček.
V Krnově vyrostou knihobudky. Projekt navrhli sami občané

Martináč hrušňový je motýl s večerní a noční aktivitou, který za letu pod hvězdami připomíná netopýra. Přes den většinou odpočívá na stromech.

Setkání s tímto motýlem jsou vzácná také proto, že žije jen pár květnových dní. Má zakrnělý sosáček, takže nemůže přijímat potravu. Motýl žije jen z tukových zásob, které si vytvořil ještě jako housenka. Než martináči zahynou, mají jen pár dní na to, aby se stihli spářit a zplodit další generaci.

Motýl nepřijímá potravu

Jak už název napovídá, housenka martináče hrušňového hoduje hlavně na hrušních, ale nepohrne ani listím třešní, jabloní, meruněk, švestek, jasanů nebo topolů.

Velké a nádherně vybarvené housenky martináče snadno poznáme podle modrých terčů se štětinkami. Jsou stejně atraktivní podívanou jako obří motýli. Díky čokoládově zbarveným „očím“ na křídlech se těmto martináčům také přezdívá paví oko hruškové.