Dnes je celnice na prodej. Nyní se může krnovská celnice po vzoru hraničního přechodu ve Vysoké změnit třeba na hernu nebo po privatizaci jí nový majitel může dát jakoukoliv jinou funkci.

A proč vlastně bývalá krnovská celnice navždy osiřela? Důvodem byla letošní zásadní reorganizace cizinecké policie. Celá agenda spojená s povolováním trvalých, přechodných a dlouhodobých pobytů cizinců přešla pod odbor azylové a migrační politiky ministerstva vnitra.

„V objektu bývalé celnice na státních hranicích v Krnově sídlil až do konce roku 2010 Inspektorát cizinecké policie Krnov. Nyní je krnovské pracoviště oddělní pobytových kontrol, pátrání a eskort dislokováno na obvodní oddělení policie v Krnově. Proto v současné době už není budova policií využívána,“ popsala Daniela Vlčková, mluvčí krajského policejního ředitelství, jak na krnovské celnici navždy skončila éra mužův uniformách.

„Co se týká působnosti cizinecké policie v okrese Bruntál, kontrola cizinců a jejich legálního pobytu na našem území je nyní v kompetenci policistů oddělní pobytových kontrol, pátrání a eskort. Správní agendou, jako jsou například hlášení ubytovaných cizinců či krátkodobá víza, se zabývají pracovníci oddělení pobytových agend v Ostravě,“ dodala Vlčková.

Připomeňme si při této příležitosti hlavní mezníky v historii krnovského hraničního přechodu. Krnov se stal pohraničním městem za Marie Terezie kolem roku 1740, když muselo Rakousko-Uhersko po prohrané válce postoupit část Slezska Prusku. Za těch více než 250 let, kdy je Krnov pohraničním městem, se na hranicích vystřídaly různé formy finanční a pohraniční stráže, policejních složek, celních a pasových útvarů, a samozřejmě se měnily i názvy a režimy obou sousedních států.

Krnovská hranice už jednou dokonce na pár let úplně zmizela. Bylo to za války po začlenění těchto území k hitlerovské třetí říši. Dalším smutným mezníkem v historii krnovského přechodu byl vpád tanků Varšavské smlouvy, které touto trasou 21. srpna 1968 zahájily okupaci Československa.

Hraniční přechod v dnešní podobě byl v Krnově slavnostně otevřen 10. července 1973. Mezinárodně se proslavil v roce 1982, když přes Krnov vedla trasa cyklistického Závodu míru. Krnovská celnice několikrát také zažila režim karantény při výskytu kulhavky a slintavky nebo blokády při stávce polských dopravců.

Celníci a pasováci, kteří sloužili na krnovském hraničním přechodu, si od počátku vedli kroniku. Ta je cenným dokladem nejen o samotné celnici, ale také o své době a o stavu ekonomiky. Najdeme zde fotodokumentaci o zadržených pašerácích, kteří na svém těle nebo v nejrůznějších dutinách aut a zavazadel převáželi rozličný kontraband.

Nepašovali tehdy drogy ani zbraně, ale čokoládu, kávu, náplasti, papuče, příbory a slavné cvičební přezůvky jarmilky. Celníci také do kroniky fotografovali zadržené valuty, cennosti z drahých kovů, balíky cigaret a alkohol.