Volby do sněmovny začínají za

Nahrávám odpočet ...
VYBRAT REGION
Zavřít mapu

Krnovem projížděly inkognito dvě Šlechtičny

Krnov /FOTOGALERIE/ - Šlechtičny s velkým Š jsou těžké parní lokomotivy ze Škodovky. Když dvě Šlechtičny zastavily na krnovském nádraží, staří železničáři zavzpomínali na parní éru.

12.5.2013 2
SDÍLEJ:

Šlechtičny jsou obrovské parní lokomotivy, které dokázaly spojit rychlost a sílu. Proto tahaly rychlíky i těžké nákladní vlaky. Během hodinové technické přestávky na krnovském nádraží je pomáhali zbrojit vodou dobrovolní hasiči a odborníci z Olpasu.Foto: DENÍK / Fidel Kuba

Pro Šlechtičny z železničního muzea dnes už není tak snadné na jejich cestách doplnit vodu, jako když byly v sedmdesátých letech ještě v běžném provozu. Jedné Šlechtičně přivezli vodu přímo na nádraží krnovští dobrovolní hasiči, druhou si vzali do parády odborníci v dílnách Olpasu.

„Šlechtičny v Krnově zastavily tak trochu inkognito, protože tuto jízdu organizovali zahraniční příznivci parních lokomotiv, kteří o publicitu moc nestáli. Chtěli si hlavně projet hlavní trať přes polské Glucholazy, takže do Krnova dorazili od Šumperka a pak od nás pokračovali až do Vrůtek," uvedl jednatel Olpasu Jaromír Foltýn.

„Nevím, jak se to při parních jízdách řešilo dřív, ale my jsme se s požadavkem doplnit vodu do lokomotivy setkali úplně poprvé. Nebyl to žádný problém, protože potřebnou techniku máme a s vodárnami se na použití hydrantu vždycky domluvíme. Nejsou k tomu potřeba žádné zvláštní technické znalosti," popsal akci velitel dobrovolných hasičů Krnov Dan Vítek.

Zbrojit vodou, netankovat!

Pro staré železničáře, kteří zažili éru parních lokomotiv, vyvolal pohled na obrovské Šlechtičny řadu vzpomínek. „Pozor, v našem železničářském žargonu se nikdy neříkalo natankovat nebo dolévat vodu, ale zbrojit lokomotivu vodou," opravovali pamětníci mladší kolegy a laiky.

Šlechtična byla jednou z mála těžkých parních rychlíkových lokomotiv, která dokázala táhnout rychlíky stovkou a současně byla dost silná, aby si poradila i s těžkými nákladními vlaky. Bohužel kvůli svým rozměrům tento typ lokomotiv nikdy na Krnovsku nejezdil.

Parní éra na Krnovsku

Jedním z krnovských pamětníků byl také strojvedoucí v důchodu Vojtěch Rozehnal. Svou kariéru začínal v roce 1966 na parních lokomotivách. „Byla to současně krásná, ale i špinavá a těžká práce. Když jsem začínal, neměly lokomotivy ještě automatické podavače na uhlí. Jen lopatou a rukama jsem musel přeházet osm tun uhlí, než jsme dojeli z Krnova do Olomouce. A cestou zpátky to samé, takže jsem zvládl šestnáct tun za šichtu. Kdo to nezkusil, nikdy nepochopí, co je to dřina," zavzpomínal Rozehnal, který zažil s kolegy na parních lokomotivách plno nezapomenutelných historek.

Vzpomínal na kamarády, kteří si zdřímli tak důkladně, že jim vyhaslo pod kotlem a aby neměli průšvih, rozebrali na nádraží dřevěný plot, aby měli čím roztopit. Občas se železničáři zlomyslně postarali o to, aby se z komínu lokomotivy uvolnil mrak mouru zrovna když byl perón plný svátečně oblečených cestujících. Měli legraci z toho, že už nejsou sami, kdo tu má tak černý špinavý límeček.

„Jednou jsme jeli na Ostravsko s lokomotivou, co neměla přídavnou vanu na vodu, takže jsme to špatně odhadli. Najednou jsme zjistili, že abychom dojeli zpět do Krnova, musíme někde sehnat pár kubíků vody. Zkusil jsem poprosit o pomoc výpravčí, ale ta parním lokomotivám nerozuměla. Usmála se, že s tou vodou nebude problém a donesla dva kýbly, prý jestli nám to bude stačit," smál se dávným průšvihům v éře parních lokomotiv.

Papoušci místo Šlechtičen

Když v Krnově pomalu dosluhovaly zastaralé parní lokomotivy řady 354, uvažovalo se o tom, že je nahradí právě Šlechtičny. Sešlo z toho.

„Šlechtičny jsou nádherné elegantní lokomotivy, proto také ten název, v Krnově jsme se na ně těšili. Bohužel se ukázalo, že jsou tak dlouhé, že by se nám v krnovském depu nevlezly na točnu. Tak nakonec nám pořídili pro Krnov lokomotivy Papoušek, které jsou o trochu kratší. I lokomotivy Papoušek sice jezdily dost rychle, ale utáhly jen osobáky.

Šlechtičnám byly podobné v tom, jak měly obrovská kola. Jsou vysoká asi dva metry. Papoušci byly docela poruchové lokomotivy a náročné na údržbu, tak nám bylo líto, že nemáme raději Šlechtičny," doplnil Rozehnal, který jako strojvedoucí jel Šlechtičnou jen jednou v životě.

Autor: František Kuba

12.5.2013 VSTUP DO DISKUSE 2
SDÍLEJ:
Ivo Vondrák.

ON-LINE rozhovor s Ivo Vondrákem, hejtmanem a krajským lídrem ANO 2011

Ve středu budou stávkovat praktičtí lékaři a lékárny.
11

Chystáte se ve středu ke svému lékaři? Nechoďte, bude zavřeno

Lesní bar získal cenu kraje

Vyhlášení prvního ročníku soutěže Ceny cestovního ruchu Olomouckého kraje se konalo minulý čtvrtek večer v olomouckém arcibiskupském paláci.

Vocelka děkoval Aulehlovi

Vernisáž otevřela výstavu fotografií Tomáše Vocelky. Tento krnovský rodák stál u počátků Regionu. Obdivuje práci krnovského fotografa Gustava Aulehly.

POZNÁMKA FIDELA KUBY: Co je to zázrak?

Polští a čeští katolíci hledají důvody k modlitbě i v historii. Sledují hlavně výročí zázraků.

Proč Krnovsko potřebuje přehradu, a Olomouc ne?

Ministr zemědělství Marian Jurečka vysvětlil, proč lze Olomouc chránit před povodněmi i bez přehrady, zatímco Krnovsko a Opavsko se bez heřminovské přehrady neobejdou.

Copyright © VLTAVA LABE MEDIA a.s., 2005 - 2017, všechna práva vyhrazena.
Používáme informační servis ČTK. Kontakt na redakci.
Publikování nebo šíření obsahu Denik.cz je bez písemného souhlasu
VLTAVA LABE MEDIA a.s., zakázáno.
Marketingové podmínky. Cookies. Zrušit oznámení