Krnované považují tradiční sadařství za součást kulturního dědictví, a proto se rozhodli v něm pokračovat. Víc než stovka Krnovanů všech generací se sešla na bývalé vojenské střelnici v Chomýži, aby zde společně vysadili genofondový sad s osvědčenými regionálními odrůdami Krnovska a Osoblažska.

Zatímco dnes se ovoce většinou sklízí na plantážích drobných stromků, které se snadno stříkají, dají se česat bez žebříků a brzy po vysazení začnou plodit, naši předkové dávali přednost dlouhověkým mohutným vysokokmenům. Ty díky hlubokým kořenům dosáhnou i za sucha na vodu, v korunách hnízdí ptáci a v jejich stínu vzniká dnes již dost vzácný biotop s druhově rozmanitým zastoupením hmyzu i bylin.

Vybudování nového objektu v krnovské nemocnici za 68 milionů korun financoval kraj. Vybavení přišlo na dalších 4,4 milionů korun. Stavbu realizovala na pozemku, který kraji darovalo město Krnov, společnost První KEY-STAV a. s.
Nemocnice má novou lékárnu i onkologii

SPOLEČNÝ RODINNÝ ZÁŽITEK

Výsadba stromů byla společným rodinným zážitkem a možná i rituálem. V příštích sto letech mohou dědové navštěvovat veřejný městský sad s vnuky, ukazovat jim vlastnoručně vysazenou jabloň nebo hrušeň a společně ochutnávat ovoce, jaké v žádném obchodě nekoupíte.

„Potěšilo nás, že o komunitní výsadbu hrušňového a jabloňového sadu projevilo zájem hodně přes sto občanů od seniorů po nejmladší děti. Sad plní hned několik společensky prospěšných funkcí. Jde především o záchranu starých krajových odrůd a vznik extenzivního sadu coby hodnotného, ale mizejícího biotopu. Je to ale také příklad dobré spolupráce samosprávy a občanské společnosti,“ uvedl za organizátory Lukáš Matela ze spolku Slezské odrůdy.

Závěr letošní sezony bruntálských vodních záchranářů byl výjimečný, zajišťovali bezpečnostní servis filmařům, kteří točili na Slezské Hartě záběry pro film Tichý nepřítel. Na Hartě natáčeli herci Klára Issová, Bolek Polívka, Pavel Řezníček a Jozef Polievk
Konec sezony vodních záchranářů: natáčení s filmaři

Mezi nadšenci s rýči a konvemi bylo možné podle šátků rozeznat skauty. Ke společnému dílu přispěli také úředníci odboru životního prostředí, zástupci Českého svazu ochránců přírody (ČSOP) a řady občanských spolků a iniciativ. Jak správně postupovat jim vysvětlil lektor Radim Lokoč.

Založení sadu předcházelo několik let systematického mapování starých sadů a zahrad v okolí. Následovalo pomologické určování zapomenutých odrůd jabloní a hrušní, které byly na Krnovsku a Osoblažsku vysazovány v dávné minulosti. Úkolem genofondového sadu je zachovat původní místní odrůdy nejen pro budoucí generace Krnovanů, ale také pro šlechtitele, pokud by s nimi chtěli pracovat.