Státní svátek označený v kalendáři jako Den boje za svobodu a demokracii si připomenuli Krnované zapálením svíček u památníku ve Smetanových sadech. Ani mráz a sníh nic neubral tomuto shromáždění na důstojnosti. Krnovská starostka Renata Ramazanová se ve svém projevu zamyslela nad tím, jak spolu souvisí dvě tragické události v pozadí tohoto svátku, které od sebe odděluje plných padesát let a přitom jsou spolu velmi těsně svázány společnou myšlenkou i věkem hrdinů. Zamyslela se také, jak spolu souvisí ideologie komunismu a nacismu, které násilí považovaly za základní nástroj obhajoby své existence.

„V našich dějinách je datum 17. listopad přímo symbolické. Připomíná důležitost rovnítka, které zcela oprávněně stavíme mezi dvě nejzrůdnější ideologie, které poznamenaly dějiny světa, a které si vybraly nepředstavitelně krutou daň v desítkách milionů lidských životů. Nacismus i komunismus jsou si rovny, neboť neznají jiný způsob vlády než státem organizované násilí. Neznají jiný způsob participace občanů na vedení země než strach, úzkost, prodejnost a ochotu k morálně nepřípustným kompromisům,“ shrnula starostka symboliku 17. listopadu, který je nejen státním svátkem České republiky, ale dnem mezinárodním.

Důvodem ctění tohoto dne byly smutné události, které se staly v Praze. V roce 1939 byly uzavřeny všechny české vysoké školy, v noci 17. listopadu proběhlo masové zatýkání vysokoškoláků. Nacisté reagovali na protestní akci u příležitosti 28. října a vystoupení studentů při pohřbu Jana Opletala, jedné z obětí násilného potlačení říjnové demonstrace. Předáci studentského odporu byli popraveni, dalších 1200 mladých lidí se stalo obětí týrání a následné deportace do koncentračních táborů. Brutální čin nacistů otřásl celým světem a proto byl v roce 1941 v Londýně vyhlášen 17. listopad Mezinárodním dnem studentstva.

O padesát let později 17. listopadu 1989 se patnáct tisíc studentů se rozhodlo na pražském Albertově uctít památku Jana Opletala. Zapálili k jeho poctě svíčky, položili květiny na Vyšehradě a vydali se do centra města. Na Národní třídě byli obklíčeni pořádkovými silami a jejich obrněnými transportéry a surově tlučeni. Zraněno bylo 600 demonstrantů.

„Je hrozné si uvědomit jak normalizace polámala naši elementární hrdost, slušnost a vůli. Teprve zbité děti, ve jménu jejichž budoucnosti se rodiče usilovali celá léta přizpůsobit režimu, vyvolaly oprávněné rozhořčení. Jejich odvaha, jejich víra v hodnoty v té době zakázané, probudila z letargického spánku celou zemi a stala se hnacím impulsem událostí, které následovaly a které jsme zvyklí označovat pojmem sametová revoluce,“ dokončila hledání souvislostí mezi 17. listopadem 1989 a 1939 Renata Ramazanová.