Vše začalo v září 2020, když česká delegace pod vedením předsedy Senátu Miloše Vystrčila vyrazila na Tchaj-wan. Peking to označil za porušení principu jedné Číny. Aby Čína Českou republiku potrestala, zakázala dovoz českých klavírů a pian Petrof. Díky nadaci manželů Komárkových nástroje původně určené pro Čínu našly uplatnění doma.

Základní a umělecké školy po celé republice pak získaly 70 pianin a 11 klavírů značky Petrof, které původně byly zakázkou pro čínské odběratele.

Krnovská ZUŠ jako jediná v historii projektu Piana do škol získala hned dva nástroje. V roce 2022 ZUŠ představila Krnovanům úžasné pianino Petrof, a 31. ledna 2024 slavnostně předvedla koncertní křídlo Petrof.

„Jsme moc rádi, že nám bylo umožněno zúčastnit se projektu Nadace Karel Komárek Family Foundation Piana do škol. Klavír značky Petrof Pianos v sále naší nové budovy školy jen září a zastává důležité místo. Žáci, kteří si už na něj zahráli, říkali, že se na něj hraje lehčeji – úhoz, a že má krásný zvuk – tón. Každý klavír v sálech základních uměleckých škol je duchem a srdcem celé školy,“ popsala význam nástroje Šárka Richterová, vedoucí klavírního oddělení ZUŠ Krnov.

„Během dvou úspěšných ročníků bylo pořízeno 81 nástrojů, z toho 70 pianin a 11 klavírů značky Petrof, která patří k rodinnému stříbru naší České republiky. Naše škola, jako jediná v historii tohoto projektu, měla tu možnost se úspěšně účastnit obou těchto ročníků. V roce 2022 jsme tak získali úžasné pianino téže klavírní značky. Poděkování patří štědrým dárcům, kteří nám pomohli uskutečnit velký sen nejenom o nové škole, ale o reprezentativním koncertním křídlu Petrof v moderním koncertním sálu ZUŠ Krnov,“ poděkovala ZUŠ Krnov za podporu s tím, že po úvodním debutovém koncertu určitě budou následovat další společná setkání milovníků klavírní hudby u koncertního křídla Petrof.

Kdo byl Gerhard Taschner

Gerhard Taschner (25. 5. 1922, Krnov – 21. července 1976, Berlín)
Houslový virtuóz světového významu Gergard Taschner debutoval jako geniální sedmileté dítě Mozartovým houslovým koncertem v Praze. Studoval hudbu v Budapešti i ve Vídni.
V roce 1939 působil v Městském divadle v Brně. V roce 1941 jako devatenáctiletý se stal nejmladším koncertním mistrem Berlínské filharmonie.
V roce 1944 byl zařazen na seznam „Gottbegnadeten“ mezi stovky mimořádně talentovaných umělců, kteří jsou tak nepostradatelní pro kulturu tehdejší Třetí říše, že nemuseli bojovat ve druhé světové válce na straně hitlerovského Německa.
Po válce v roce 1950 byl Taschner jmenován profesorem na Berlínské hudební univerzitě . Koncertoval po celém světě do začátku 60. let, kdy musel ukončit koncertní kariéru kvůli potížím se zády. Poté se věnoval hudbě jako pedagog.
Od roku 1942 byl ženatý s klavíristkou Gerdou Nette-Taschner. Na sklonku života trpěl psychickými problémy, které tlumil alkoholem. Zemřel na zápal plic. Je pochován v Berlíně-Friedenau.
Jeho téměř zapomenuté houslové nahrávky, většinou z rozhlasových archivů, se dočkaly nového vydání v roce 1997. Kritikou je vysoce ceněna zejména Beethovenova Kreutzerova sonáta, kterou Taschner s klavíristou Walterem Giesekingem spontánně zaznamenali během přestávek ve studiu při orchestrálních nahrávkách.
V roce 2000 vystoupila v krnovské koncertní síni sv. Ducha japonská pianistka Kayo Tatebe, která se během studií v Berlíně seznámila s významným krnovským rodákem Gerhardem Taschnerem, se kterým pak dlouho spolupracovala.

Nejslavnější krnovský nástroj? Vláda ČR vrátila Taschnerův klavír majitelce do Berlína

Krnovský dirigent a sbormistr Václav Mička se zajímá o historii. Podařilo se mu zmapovat dosud téměř neznámý příběh klavíru, který slavný krnovský rodák, hudebník Gerhard Taschner (1922 - 1976) před válkou koupil své manželce.

Klavírní křídlo za války putovalo z Berlína do Krnova, po válce z Krnova do pražského Rudolfina a v roce 1995 ho česká vláda vrátila původní majitelce do Berlína.

Po její smrti se klavírní křídlo prodalo za 65 000 liber, neboli za dva miliony korun. Takto příběh Taschnerova klavíru pro deník popsal Václav Mička:

Komplikovaný příběh

Začátkem devadesátých let bylo v pražském Rudolfinu pracovníky firmy Steinway & Sons objeveno klavírní křídlo, model D z roku 1935 s mahagonovým pouzdrem sériové číslo K50. Svatební dar pro klavíristku Gerdu Nette-Taschner (1906 - 2012) od jejího manžela Gerharda.

Osud tohoto vzácného nástroje je unikátní. Kvůli bombardování Berlína nechal dopravit Taschner klavír ke své matce Margarete (roz. Hein) do Krnova, kde na Bäckengasse 49 (dnes U Požárníků, kde měl hudební školu jeho dědeček Franz Hein, pozn. red.) přečkal válku.

Po konfiskaci německého majetku byl umístěn v aule krnovského gymnasia, kde se tehdy pořádaly koncerty. Zde 20. 9. 1949 vystupovalo České trio, jehož členem byl fenomenální klavírista Josef Páleníček. Ten byl klavírem okamžitě okouzlen a na jeho popud byl nástroj odvezen do Prahy.

Krnov dostal výměnou koncertní křídlo Petrof z Československého rozhlasu. V Rudolfinu na něj později hrálo mnoho významných klavíristů té doby. V roce 1995 se česká vláda rozhodla vrátit tento nástroj jeho původní majitelce do Berlína. Ta jej nechala u Steinway & Sons kompletně zrenovovat a v roce 2008 byl firmou ještě upraven lak (repolyesterováno).

Po smrti Gerdy byl přes aukční síň Besbrode Pianos Leeds prodán s vyvolávací cenou 65 000 liber novému majiteli. Syn "objevitele" a pokračovatel slavné hudební tradice, violoncellista Jan Páleníček, po vyslechnutí tohoto příběhu poznamenal: "Tak to vám táta to piano vlastně ukradnul."

Zdroj: Václav Mička

Zápis v kronice města Krnova z roku 1995

Zajímavý článek Kdyby klavír mohl mluvit se objevil v Lidových novinách dne 9. března. Německá klavíristka paní Taschnerová hledala křídlo značky Steinway, které přečkalo válku v některém českém městě a zajímala se o jeho historii. S překvapením mohli čtenáři číst 16. března v tomto celostátním deníku odpověď profesora Richarda Hrčka z Krnova, který vnesl jasno do otázky, kde byl klavír a jak to všechno bylo.

Na základě materiálů z krnovského archivu zjistil, že paní Gerda Taschnerová-Netteová má manžela Gerharda Taschnera, krnovského rodáka. Byl houslovým virtuosem. Jeho dědeček Franz Hein měl hudební školu v Krnově na ulici Požárníků číslo 49, jeho matka Margarete Taschnerová byla zdejší významná pěvkyně.

Do jejich domu na ulici Požárníků byl koncem války uschován onen klavír. Po válce byl předán do Městského divadla a pak do auly gymnázia. Tam ho při koncertu uviděl koncertní mistr Josef Páleníček a dosáhl toho, že za blíže neznámých okolností kolem let 1951 – 1953 byl převezen do Domu umělců Rudolfinum v Praze. Až v této době byl klavír identifikován a vrácen paní Taschnerové do Německa.