Na první pohled vypadá zahrádkářská kolonie na Cvilíně jako jeden celek. Ti, kteří dřív hospodařili na státní půdě, dnes už zahradničí na svém. Jejich sousedé na městském ale musí dál platit nájem.

Krnovští zastupitelé obecně s privatizací zahrádek nepospíchají, aby půda v rukou soukromníků nemohla v budoucnosti ohrozit rozvojové plány města. Zanedbatelný není ani poměrně vysoký příjem ze zahrádek pro městskou pokladnu. Nedávno se totiž nájemné krnovských zahrádek zvýšilo z dvaceti haléřů na dvě koruny.

Zahrádkáři nejsou spekulanti s pozemky

Krnovské zastupitele se pokusil obměkčit Karel Siuda, který je mluvčím sousedů ze zahrádkářské kolonie Cvilín.

„Naše zahrádkářská osada funguje na Cvilíně už padesát let. Zatímco všechny parcely, které dřív patřily do správy Pozemkového fondu, byly už dávno prodané za rozumnou cenu zahrádkářům, zůstává zde také devět městských zahrádek, kde zahrádkáři stále fungují jen v nájmu," zrekapituloval situaci Siuda a garantoval zastupitelstvu, že zájemci o koupi zahrádky na Cvilíně nejsou žádní spekulanti s pozemky, ale lidé, kteří jen chtějí zahradničit na svém.

Vysoký břeh prodali

Zastupitel a bývalý krnovský starosta Bedřich Marek už patří k pamětníkům a veteránům komunální politiky. Svým kolegům připomněl základní pravidlo, že v podobných případech by zastupitelstvo mělo postupovat podobně.

„Podobná nebo dokonce stejná situace nastala u zahrádkářů, kteří hospodaří v kolonii u řeky Opavy na Vysokém břehu. Část kolonie koupila zahrádky od Pozemkového fondu, ale pár zahrádek na městských pozemcích bylo dál v nájmu," připomenul Bedřich Marek.

„Tehdy jsme sice dlouho o prodeji diskutovali, ale nakonec jsme tyto městské zahrádky prodali," přimluvil se za cvilínské zahrádkáře Marek.

Problém je v tom, že situace na Cvilíně a na Vysokém břehu je přece jen odlišná. Zatímco Vysoký břeh leží na samé hranici s Polskem, a kvůli blízkosti řeky nemá město s touto lokalitou žádné velké plány, Cvilín patří k nejhodnotnějším lokalitám, jaké město má. Navíc by se zde podle územního plánu jednou výhledově mohla rozvíjet obytná zástavba.

„Městské zahrádky na Cvilíně představují řádově čtyři tisíce metrů a navíc ve svahu. Na těchto parcelách je místo sotva pro čtyři domky, a to jen za předpokladu, že nebudou respektovat současné hranice zahrádkářské osady. Nevidím v tom smysl, dál držet takovou rezervu pro výstavbu. Podle mě bychom měli zahrádkářům vyjít vstříc," pokusil se znovu apelovat na kolegy Marek.

Územní plán radí neprodávat

Mezi odpůrce prodeje zahrádek patří krnovský místostarosta Michal Brunclík. „Já ctím doporučení územního plánu, který prodej těchto parcel nedoporučuje. Pokud bychom zahrádky prodali, museli bychom současně měnit také územní plán, který touto lokalitou řeší odlišným způsobem. Navíc by se město mělo chovat jako dobrý hospodář," oponoval Brunclík Bedřichu Markovi.

Vzhledem k tomu, že zahrádky se podle městské vyhlášky prodávají v cenách 25 korun za metr, ale pronajímají se za dvě koruny za metr, v tomto případě je vlastně prodej totéž jako vybrat nájem na dvanáct let dopředu.

Zastupitelé se shodli, že prodej není pro město příliš výhodný, a při hlasování zůstal Bedřich Marek téměř osamocen. Zahrádky na Cvilíně dál zůstávají v nájmu.