Město Krnov v roce 2006 představilo velkorysý projekt zástavby Kabátova kopce. Čas ale ukázal, že 83 domů je příliš velké sousto. V sondách na Kabátově kopci začíná skála hned pod drnem, což značně prodraží výkopové práce. Navíc se developeři obávali, že zde sovětská vojska zanechala kontaminovanou půdu.

Město marně nabízelo devítihektarovou lokalitu s platným územním rozhodnutím. Zájemci se sice hlásili, ale všechny odradily vysoké náklady a komplikace. Na Kabátově kopci nestojí ani jeden dům, takže dotaci z roku 2008 na tento projekt muselo město vrátit a ještě dostalo pokutou 4,2 milionu korun za porušení rozpočtové kázně.

Zdálo se, že tato pokuta byla poslední tečkou za ambiciózním projektem Kabátův kopec, ale nedostatek stavebních pozemků ukazuje, že možná je na čase se k této lokalitě vrátit. Platnost územního rozhodnutí pro výstavbu infastruktury zde byla prodlužována a v době hospodářského růstu bylo rozhodnuto o zpracování zastavovací studie.

„Studie prověřuje možnost vzniku 36 stavebních míst. Jde o lokalitu, která je v současnosti využívána jako dřevosklad. Jedná se výhradně o pozemky města. Méně vhodné je geologické podloží. Původní hydrogeologické posudky jsme proto nechali doplnit o další průzkumné vrty. Bylo zjištěno, že výstavbou dvou suchých poldrů je možné toto území připravit a následně využít pro individuální zástavbu rodinnými domy,“ uvedl místostarosta Michal Brunclík (ČSSD).

Studie navrhla novou parcelaci. Počítá s pozemky o velikosti 900 až 1200 metrů čtverečních. Řeší dopravní napojení i inženýrské sítě. Odhadované náklady na přípravu lokality jsou 51 milionů korun. Při prodeji pozemků by se tato investice mohla městu vrátit. „Lidé neustále za námi chodí a žádají pozemky pro individuální výstavbu. To, že jim nic nemůžeme nabídnout, se jim ani nám samozřejmě nelíbí,“ doplnil místostarosta Krnova Jan Krkoška (ANO).