Exmoorský pony z anglických blat je divoké plemeno koně domácího, které se za druhé světové války ocitlo na pokraji vyhynutí. Před úplným vyhubením ho zachránilo posledních 45 exemplářů.

Dnes celosvětová populace těchto keltských ponyů představuje kolem dvou tisíc kusů. To jsou početní stavy srovnatelné s celosvětovou populací pandy velké. Proč Krnov potřebuje právě tyto krajně neobvyklé a vzácné sudokopytníky a lichokopytníky?

Armáda v Krnově bezděčně vytvořila ekologicky unikátní území s těmi nejvzácnějšími orchidejemi, motýly a obojživelníky. Po odchodu vojáků cvičiště pomalu zarůstá křovím, trávou a plevelem, takže zdejší druhová rozmanitost je ohrožená.

Po neblahých zkušenostech s okupační sovětskou armádou si už nikdo v Krnově nepřeje obnovit v Chomýži tankodrom s dělostřeleckým cvičištěm. Bez tankistů a dělostřelců jsou ale vzácné louky v Chomýži odsouzené k zániku.

Jak vznikl unikátní ekosystém

Působením armády zde vznikl tak unikátní ekosystém, že ani ovce, krávy, kozy nebo ruční kosení na údržbu nestačí. Proto zde nejpozději do konce roku 2023 převezme údržbu pastevní areál pro divoké koně a pratury. Ti mají takové stravovací návyky a tak anatomicky stavěná kopyta, že vzácné rostliny pastva nepoškodí, ale naopak jim vytvoří vhodné životní prostředí.

Řada vzácných rostlin a motýlů dokáže přežít pouze díky býložravcům, kteří spásají krajinu mozaikovitě. Ve vojenském prostoru po desítky let pásy tanků a výbuchy munice likvidovaly křoviny a trhaly drny také v podstatě nahodile mozaikovitě. Navíc v rozbahněném terénu vytvářely tůně pro rozmnožování obojživelníků.

Projekt nazvaný „Podpora biodiverzity botanicky a zoologicky cenného území bývalého vojenského areálu v Chomýži u Krnova“ bude simulovat podobnou "údržbu" krajiny pomocí ohrádek s divokým plemenem koní a pratury. Město Krnov na něj získalo evropskou dotaci ve výši 6,8 milionu korun.

V bývalém vojenském cvičišti se území o rozloze 36,6 hektaru přemění na pastevní areál, který za 5,2 milionu korun vybuduje firma Tomáš Foros.

Stejná firma zde bude do roku 2033 pečovat o stádo tří koní a dvou praturů. Tři exmoorské ponye a dva pratury městu Krnovu zapůjčí společnost Česká krajina. Desetiletá péče o toto pětihlavé stádo bude stát 2,3 milionu korun. Obě zakázky jsou součástí projektu.

Zvířata v aklimatizační ohradě

Začne se asanací nežádoucí vegetace, výsadbou dřevin a zřízením pastevního areálu pro velké kopytníky, ve kterém samozřejmě nesmí chybět ani tůně pro obojživelníky. Dojde zde k výsevu částečně parazitického kokrhele, který oslabuje kořeny expanzivní traviny třtiny. Oslabená travina je nižší a řidší, takže už tolik nekonkuruje ostatním rostlinám.

Následovat bude péče o výsadby a údržba ohrad pastvy. „Zhotoviteli během června předáme „staveniště“ a ten začne na ploše jednoho hektaru s výstavbou aklimatizační ohrady, kde zřídí napajedlo a vybuduje dřevěný přístřešek. Do měsíce od dokončení ohrady, do níž neprodleně umístíme zvířata, budou vybudovány dvě dílčí pastviny ze tří. Práce budou spočívat ve vysečení čtyřmetrového pásu, plošné úpravě území, asanaci nárostů a náletů dřevin a ohraničení elektrickým ohradníkem,“ popsal Dušan Martiník z odboru investic a správy majetku. Souběžně bude probíhat vyklizení oblasti od zbytků vojenských objektů, stavební suti, pražců, kovů, drátů a odpadků.

Iniciativu převzalo město

Území bývalé vojenské střelnice v Chomýži více než dvacet let podléhá jako významný krajinný prvek mimořádné ochraně. Roste zde například hvozdík pyšný a několik druhů orchidejí. Z živočichů zde žije vzácný motýl bělopásek dvouřadý nebo čolek velký. Do minulého roku se o část vzácné lokality starali nadšenci ze základních organizací Český svaz ochránců přírody ČSOP Slezské odrůdy a Levrekův ostrov. Nyní přebírá iniciativu město Krnov, které vlastní většinu pozemků.

„Cílem projektu je zastavení degradace hodnotných společenstev a chráněných druhů. To bude zajištěno především pastvou, která je ekonomicky výhodnější, než by tomu bylo při kosení či výřezech ploch,“ uzavřel Dušan Martiník s tím, že tento krajinný prvek je stanovištěm ohrožených nelesních druhů rostlin, bezobratlých, obojživelníků, plazů a ptáků. Promyšlený management, který pracuje s pastvou exmoorských poníků a praturů, je v podstatě poslední šancí, jak biologicky cenné území zachránit.