Krnovští radní jednohlasně schválili komisi pro jednání se státním podnikem Povodí Odry. Budou ji tvořit Karel Siuda, Roman Przybyla, Jan Stejskal, Libor Nowak a Lubomír Dehner. Úkolem komise je navázat na jednání v letech 2010 a 2011, kdy veřejnost vznášela připomínky k plánovaným protipovodňovým úpravám v Krnově a na základě této diskuse pak zastupitelé definovali a schválili na tři desítky konkrétních požadavků.

Zástupci Povodí Odry představili veřejnosti akce plánované na roky 2018 a 2019 na loňském setkání v Nových Heřminovech. Plánují letos demolici jednoho domu a pěti rekreačních objektů v okolí řeky v Zátoru.

„Další důležitou akcí je rekonstrukce jezu Kunov. Musím poděkovat obci, že k této stavbě máme kladné stanovisko. Chceme začít na jaře 2018 a v roce 2019 to dokončit. Pro úpravy toku v Zátoru i v Branticích máme hotovou dokumentaci, proběhla jednání s majiteli pozemků a v roce 2018 začnou územní řízení. Týká se to i Krnova a Kostelce, kde dokumentaci aktualizujeme, aby bylo možné zahájit územní řízení,“ představil záměry investiční ředitel Povodí Odry Miroslav Janoviak v loni v listopadu.

V Krnově nastala specifická situace, protože stavbu protipovodňových hrází zde bylo potřeba koordinovat nejen s Polskou republikou, ale také s velkou dopravní stavbou, s obchvatem Krnova. Navíc zde jednání o majetkoprávním vypořádání pozemků potřebných pro výstavbu krnovské nádrže nad Fügnerovou ulicí přerušily komplexní pozemkové úpravy (KPÚ).

„Je předpoklad, že stavbu nádrže v Krnově bychom mohli zahájit v roce 2019,“ upřesnil Janiviak.

Přestože hlavní protipovodňová opatření z různých důvodů nabrala zpoždění, situace se už podstatně zlepšila. V roce 2014 byla vybudována síť sedmi limnigrafických stanic, které kontrolují průtoky na řece Opavě i na přítocích. Dnes už tato soustava dobře funguje a je napojena na dispečink Povodí Odry.

Povodňovou prevenci výrazně zlepšují i dokončené nádrže v Lichnově. Další suché nádrže se staví v Karlovicích a v Holasovicích.

Naopak neúspěchem po mnoha letech příprav skončila jednání o nádrži Košetice a o protipovodňovém valu u Vávrovic, který měl být přes kilometr dlouhý. Od těchto záměrů už Povodí Odry oficiálně ustoupilo, protože majitelé pozemků si tyto investice nepřáli.

Situace se zkomplikovala také v Nových Heřminovech, kde ministerstvo životního prostředí u několika připravovaných staveb zrušilo výjimky z ochrany vzácných živočichů a rostlin, které jim v minulosti vydal krajský úřad. Ukázalo se totiž, že takovou výjimku může ze zákona kraj udělit pouze v případě, že neexistuje jiné uspokojivé řešení.

Obec Nové Heřminovy dlouhodobě požaduje přezkoumání, zda k zamýšlenému účelu protipovodňové ochrany existuje nebo neexistuje šetrnější řešení než stavba přehrady.

Ministerstvo vrátilo krajskému úřadu k novému projednání napadené rozhodnutí, které se týká například kriticky ohroženého raka říčního a mihule potoční, která má poblíž Heřminov svá trdliště. Týká se i dalších ohrožených druhů jako vranky obecné a pruhoploutvé, střevle potoční, ledňáčka říčního, žluvy hajní, a několika dalších druhů plazů, ptáků, ryb a hmyzu.