Metan z kuchyňského odpadu a prošlých potravin je totiž alternativou zemního plynu. Zájem o zelenou elektřinu a plyn z gastroodpadu převyšuje současné výrobní kapacity firmy. „Vzhledem k vysoké poptávce a aktuální situaci na trhu s elektřinou a plynem jsme nuceni dočasně omezit příjem nových zákazníků a poskytování cenových nabídek,“ konstatuje na svém webu EFG, která jako jediná v Česku dodává biometan do sítě.

„Pro vás je to odpad, pro nás je to surovina,“ říká slogan firmy. Ředitel EFG Tomáš Voltr pořádá přednášky, jak biologicky rozložitelný odpad přispívá k energetické bezpečnosti České republiky. Podle něj se schopnost zpracování gastroodpadu na plyn může výhledově stát klíčovou strategickou výhodou celé EU.

Pro vás odpad, pro nás surovina

Města a obce, které se zapojily do pilotního projektu, pomůžou energetice a současně ušetří za stoupající poplatky na skládkách. Odpad je možné vhazovat do hnědých popelnic o objemu 120 litrů. Patří sem zbytky potravin rostlinného i živočišného původu, prošlé potraviny, maso, mléčné výrobky, pečivo, cukrovinky, čaje i kávová sedlina. Lze je do popelnic vkládat i s původním obalem, který se odstraní až na třídicí lince. Tyto popelnice nejsou vysypávány jako běžný komunální odpad, ale vyměněny za prázdné a vyčištěné. Navíc mají gumové těsnění s přítlačnou klapkou, což zabraňuje šíření zápachu a hlodavců.

Seznamte se s biometanem

Ze sta tun takového odpadu je možné vyrobit biometan (BioCNG), který stačí k ujetí zhruba 100 tisíc kilometrů osobním autem, nebo elektřinu pro 40 domácností na celý rok. „Náš rozbor odpadu ukázal, že biologický odpad z domácností tvoří téměř 25 procent objemu směsných popelnic a putuje bez smysluplného využití na skládky, kde navíc vypouští škodlivé emise. Tříděním tohoto odpadu nejen omezíme zabírání půdy skládkami a ušetříme na stále stoupajících poplatcích za skládkovné. A také budeme připraveni na blížící se legislativní změny, které nám do budoucna přinesou povinnost třídit gastroodpad,“ popisuje Pavla Hájková, referentka komunálních služeb v Krnově.

Krnov se k projektu připojil na začátku září. První rok provozu už mají nový recyklační systém za sebou například v Olomouci, Šumperku, Uherském Brodě, Rapotíně, Novém Jičíně, Opavě či Hodoníně. Zatím mohou Krnované kuchyňský odpad odkládat u panelových domů v ulicích Budovatelů, Petrovická a Rooseveltova.

Krnov začíná, jinde už třídí rok

„Při prvním svozu 8. září bylo v nádobách celkem 326 kilogramů odpadu, což v průměru činilo 27,2 kilogramu na kontejner. Množství postupně narůstalo a 8. října se vyvezlo celkem 542 kilogramů, tedy 45,2 kilogramu na jednu nádobu. Vzhledem ke zkušenostem z jiných měst je to poměrně hodně,“ pochválila Krnovany Pavla Hájková z oddělení komunálních služeb s tím, že v den svozu bývají některé popelnice téměř zaplněné. V případě potřeby není problém počet navýšit a uvažuje se i o rozšíření do dalších lokalit.

Zatím jediní v České republice

„V našich bioplynových stanicích je vytříděný odpad zpracován anaerobní fermentací. Při ní vzniká surový bioplyn, který se používá pro výrobu tepla, elektřiny a nyní velmi důležitého biometanu. Ten není závislý na importu, má identické využití jako zemní plyn, ale pochází z obnovitelných zdrojů. Zatím ho vyrábíme jako jediní v České republice,“ popisuje výrobu ředitel divize EFG Logistics Ondřej Černý.