Leopold Bauer by z koncertu jistě měl radost, protože jeho rodina žila hudbou. Bauerův dědeček byl výtečný houslař a výrobce hudebních nástrojů.
“Jednalo se o všestranného hudebníka, který navíc zastával funkci městského varhaníka. Otec Leopolda, Josef Bauer, byl pro změnu skvělým pianistou,“ dozvěděli se Krnované z panelů rozmístěných na náměstí.
Už během studií na brněnské průmyslové škole a na vídeňské akademii výtvarných umění Bauer exceloval. Mezi pedagogy i spolužáky měl štěstí na nejlepší architekty a designéry své doby.
Když kolem roku 1900 začínal v rodném Krnově, nepodařilo se mu prorazit s příliš modernistickou vizí nové krnovské radnice. Začalo se mu ale dařit při návrzích interiérů. Mistrovsky propojil řemeslo a umění při návrhu pánského pokoje v krnovské vile továrníka Rudolfa Larische.
Pak už se mu začaly hrnout nabídky a zakázky z celé Evropy. V Krnově můžeme obdivovat Bauerův Střelecký dům, v Jeseníku Priessnitzovo sanatorium, v Opavě objekt Obchodní a živnostenské komory na Nádražní ulici, kostel sv. Hedviky a především obchodní dům Breda.
K jeho posledním realizovaným dílům patří krnovská tělocvična (dnes sokolovna), jejíž trubkové zábradlí a kulatá okna prozrazují inspiraci estetikou parníků. Úplně posledním Bauerovým dílem je krnovská dřevěná vila Hany Larischové z roku 1936, která přinesla na Ježník něco z atmosféry kanadských srubů a amerického venkova.
V říjnu 1938 Leopold Bauer ve Vídni náhle zemřel. Ve stejný okamžik Hilter obsadil pohraničí i s Krnovem. Protože Bauerovým rodným jazykem byla němčina, českým Krnovanům trvalo dlouho, než se s hrdostí přihlásili k tomuto slavnému rodákovi.