Majetnějším Krnovanům, kteří se rozhodli pro stavbu vlastního domu, nabízejí okolní obce levné stavební parcely a z hlediska realitních kanceláří se stávají „dobrou adresou". Úvalno, Zátor i Brantice nabízejí bydlení v čisté přírodě a přitom v rozumném dosahu obchodů, úřadů, škol, zdravotnických institucí, zábavy, kultury, sportu a pracovních příležitostí, které nabízí Krnov.

Od babyboomu „Husákových dětí" na konci sedmdesátých let nikdy neklesl počet obyvatel Krnova pod 25 tisíc. Až do teď. Podle sčítání na konci letošního června má v současnosti Krnov 24 799 obyvatel, což je přibližně stejný počet jako při sčítání krnovských občanů ve třicátých letech před druhou světovou válkou.

Během posledních deseti let Krnovanů stále ubývalo, zatímco Brantice se rozrostly z 1165 obyvatel na 1315 a Zátor z 1163 na 1193. Počet obyvatel Úvalna se poprvé za posledních čtyřicet let znovu přehoupl přes tisícovku.

„To, že počet obyvatel Krnova klesl pod 25 tisíc obyvatel, v podstatě nic zásadního neznamená. Dá se sice očekávat, že úměrně tomu o něco klesne výběr daní, ale na druhé straně se teď Krnov může v rámci místních akčních skupin MAS ucházet o dotace, které jsou určené na rozvoj venkovských regionů a menších měst do 25 tisíc obyvatel," konstatovala starostka Krnova Alena Krušinová.

Práce je nejdůležitější

Zatímco koncem devadesátých let vedení Krnova ve svých programových vizích snilo o městě s 35 tisíci obyvateli a chtělo sem další usedlíky přilákat podporou bydlení a nabídkou zainvestovaných stavebních parcel na Ježníku a na Cvilíně, současná koncepce počítá hlavně s investicemi do dopravní infrastruktury a vytváření nových pracovních míst v průmyslové zóně.

„Nabídka bydlení všech možných kategorií je vám na nic, když v regionu není práce. Dalším důležitým faktorem, který ovlivňuje počet obyvatel Krnova, je dopravní dostupnost. Vedení města se ať už po vlastní ose nebo jako člen Sdružení pro výstavbu komunikace I/11-I/57 soustřeďuje na získání financí na realizaci kvalitního silničního spojení mezi Ostravou, Opavou, Krnovem a Bartultovicemi. Dostupnost města má zásadní vliv na podnikatelské prostředí a zaměstnanost," dodala starostka Krušinová.

Přestože Město Krnov nemá mnoho možností, jak přispět k vyšší nabídce pracovních míst, může aspoň vytvořit podmínky pro nové investice. Proto se například nyní snaží získat státní dotaci na vybudování infrastruktury na pozemcích pro druhou etapu průmyslové zóny.

„Doufáme, že se nám v rozumném časovém horizontu podaří druhou etapu průmyslové zóny možným investorům otevřít a zvýšit tak pracovní možnosti Krnovanů v širším spektru profesí, aby nemuseli za prací a kvalitním životem odcházet jinam," uvedl místostarosta Krnova Michal Brunclík.

Krnovské školy snižují kapacitu

Krnovští radní vyšli vstříc všem čtyřem krnovským základním školám, které se rozhodly požádat o oficiální snížení své kapacity.

„Krnovská Základní škola na Žižkově ulici snížila kapacitu ze 780 žáků na 730, škola na Janáčkově náměstí z 900 míst na 760, škola na Smetanově okruhu ze 670 na 510 a také na Dvořákově okruhu je snížení kapacity školy dost radikální. V případě základních škol to ale není reakce na snížení počet obyvatel Krnova, a úbytek žáků, ale o skutečnou kapacitu škol. Ta se objektivně snížila se zaváděním moderních metod výuky," doplnila starostka Krnova Alena Krušinová.

Podle starostky na školách přibylo specializovaných tříd pro počítače, hudební výchovu či výuku jazyků, ve kterých žáci potřebují při výuce komfort a proto se třídy častěji dělí na poloviny a zaberou tak ve škole více místa.

„Pokud se v odborné třídě učí méně dětí, rychleji se vytíží kapacita školy. V podstatě šlo hlavně o to, aby ředitelé oblíbených škol, kam se hlásí víc žáků než kolik mohou přijmout, mohli rodičům odmítnutých žáků argumentovat reálnou kapacitou školy," uzavřela starostka.