Jedním z témat totiž bude také zřízení obchůdku, ve kterém budou k dostání košer potraviny, například vína a všelijaké dobrůtky. Jako první mě napadlo, zda bude v Krnově poptávka po tomto sortimentu a zda dnešní Krnované znají význam slova košer, které tak často používají.

Slovo košer dnes běžně užíváme ve významu řádný, čistý. Když se například řekne: „způsob, kterým firma získala zakázku, nebyl zrovna košer“, každý pochopí, že výběrové řízení nebylo transparentní.

Jaký je ale význam tohoto slova na rozhraní náboženství a kulinářství? V judaismu označuje vše, co je povolené, vhodné nebo správné. Pojem košer strava znamená, že se její příprava řídí pravidly a nařízeními z talmudu a z židovských tradic. Tyto zákony se židé snaží dodržovat po staletí, za všech podmínek a situací.

Košer strava tedy není primárně o výtečné chuti ani o blahodárných účincích na zdraví, i když hlavně z těchto důvodů je vyhledávána nežidovskými gurmány. Těm může být jedno, jestli jí oběd uvařený podle talmudu nebo podle Dobromily Rettigové a Zdeňka Polreicha, hlavně když si pochutnají.

To je důvod, proč internetové obchody s košer potravinami pomalu nezvládají poptávku ani v zemích, kde židovská komunita je zanedbatelnou menšinou. Přestože košer strava není židovskou obdobou čínské kuchyně ani makrobiotiky či diety dělené stravy, určitě si certifikovaná potrava podle přísných náboženských kriterií najde plno příznivců i mezi českými křesťany a ateisty.

Kolik znáte měst v České republice, kde obchody nabízejí košer zboží? Mnoho jich není. Proto věřím, že Krnované budou na svůj obchůdek hrdí a rádi podlehnout tomuto lákavému prvotřídním zboží, i když sami nedělí potraviny na čisté a nečisté. A možná se někteří začnou hlouběji zajímat o téma košer stravy a budou žasnout nad rozsahem zákazů a regulací, o kterých při prvním ochutnání neměli ani tušení.