Starý projekt ze šuplíku

Až příliš velkoryse pojaté plány na rozšíření průmyslové zóny na zemědělských pozemcích v Červeném Dvoře ležely na radnici v šuplíku ještě od dob zesnulého místostarosty Jaroslava Vrzala. Vzhledem k tomu, že dnes už stát lépe chrání ornou půdu a nepodporuje průmyslové projekty na zelené louce, zdálo se, že  projekt zůstane zavřený v šuplíku ještě hodně dlouho.

Když ale Krnovu nečekaně svitla zcela mimořádná šance získat na průmyslovou zónu státní dotace, na přepracování, úsporné škrty a aktualizaci projektu už nezbyl čas.

Kde hledat úspory?

Pokud Krnov chtěl dotace, muselo se vedení města rozhodovat rychle.

Už nebyl čas na oponenturu projektu ani na zapracování připomínek a námětů krnovských zastupitelů. Zastupitel a bývalý starosta Bedřich Marek (KDU-ČSL) je přesvědčen, že rozumnými zásahy do projektu by se dal rozpočet na rozšíření průmyslové zóny snížit až o třetinu.

„Projekt v současné podobě představuje investice přibližně dvacet milionů města a padesát milionů státu. Co na těch sítích a komunikacích proboha může stát sedmdesát milionů?" podivoval se Bedřich Marek

„Tělocvičně na Janáčkově náměstí jsme museli snížit strop, aby se snížily i náklady, protože původní projekt byl zbytečně velkorysý. Proč něco podobného nezkusit také u průmyslové zóny?" navrhl Marek. Podle Bedřicha Marka je třeba se poučit se z chyb, ke kterým došlo v předchozích etapách rozvoje průmyslové zóny.

Ať hráze platí někdo jiný

„Přiznejme, že toho asfaltu tam projektant dal zbytečně moc. Jsou tam zbytečně široké chodníky a komunikace, po kterých skoro nikdo nechodí, a přesto mají veřejné osvětlení. Určitě by se našlo vhodnější řešení i pro parkoviště. Fabriky v průmyslové zóně mají mnohem větší pozemky, než potřebují ke své výrobě," nastínil Marek kde hledat úspory.

Nelíbí se mu ani to, že má město budovat nákladné protipovodňové valy kolem Hajnického potoka, aby ochránily průmyslovou zónu. „Pokud se průmyslová zóna jen trošku zmenší, budou hráze kolem Hajnického potoka v režii Povodí Odry a ne města. Jsem přesvědčen, že rozumnou úpravou projektu by se náklady daly snížit o třetinu," doplnil cestu k úsporám Marek.

Druhá šance už nebude

Místostarosta Michal Brunclík (ČSSD) potvrdil, že jde o starý projekt z roku 2004, ale vzhledem k časové tísni již nebylo možné ho přepracovat a aktualizovat.

Když se objevila nabídka dotací, muselo město reagovat hlavně rychle a na žádné větší úpravy starého projektu nebyl čas. „Dnes už státní dotace nepodporují průmyslové zóny na zelené louce, ale výhradně brownfield neboli opuštěné průmyslové lokality, které leží ladem. Měli jsme velké štěstí a druhou takovou šanci získat dotace už Krnov nedostane. Všechno je předjednané, ale pokud teď začneme projekt měnit a hledat v něm úspory, může to celý náš záměr s průmyslovou zónou zhatit," varoval kolegy v zastupitelstvu Brunclík a ujistil je, že vysoutěžená cena zakázky určitě bude podstatně nižší než s jakou počítá projekt.

Krnov a Škoda v jednom balíku

Vzhledem k tomu, že stát hledá ve svém rozpočtu úspory kde se dá, objevily se také obavy, zda při škrtech v dobách stagnace a krize nemůže Krnov o slíbenou dotaci nakonec ještě přijít úplně.

„Je pro nás velkou výhodou, že průmyslová zóna Krnov se ocitla v jednom balíčku společně s dotací pro Škodovku ve Vrchlabí. To je strategicky významná investice, kterou si nikdo netroufne zrušit," ujistil optimisticky Brunclík.

O investory nemají obavy

Samozřejmě se také objevily obavy, zda se vzhledem k ekonomickým problémům podaří zónu zaplnit investory a zda se vložené miliony městu vyplatí.

„Kdysi jsme také poslouchali obavy, zda první etapa průmyslové zóny nejsou vyhozené peníze, a dnes už tam pracují stovky lidí a vložené prostředky se nám vrátily," uklidnil skeptiky bývalý krnovský starosta a dnes radní Josef Hercig (ČSSD).

Obavy o investory nemá ani zastupitel Jan Stejskal (ODS): „Není pravda, že v dobách recese zájem investorů zcela ustal. Nedávno jsem byl u jednání s firmou, která hledala vhodný pozemek v Krnově. Protože v té době už byla průmyslová zóna obsazená, nakonec přesunuli svou dvacetimilionovou investici do Skrochovic," uvedl Stejskal, podle kterého je připravená průmyslová zóna pro město velká konkurenční výhoda.

Pokračování článku najdete v pátečním Bruntálském a Krnovském Deníku