Přes rekordně nízkou nezaměstnanost na Krnovsku se našli zájemci o rozšíření průmyslové zóny Červený Dvůr.

Město zde díky státním dotacím vybudovalo infrastrukturu a už jedná se čtyřmi zájemci, kteří si mezi sebou rozdělí zhruba polovinu z připravených deseti hektarů.

„Jednání se týkají především upřesnění ceny pozemků, na niž má vliv koeficient zastavěnosti, územní plán a znalecké posudky. Dopracováváme také smlouvy, v nichž nebudou chybět záruky investorů vůči městu jako dodržení počtu pracovních míst a výše investic nebo případná sankční ujednání,“ uvedl místostarosta Krnova Michal Brunclík (ČSSD).

Rozšíření průmyslové zóny v Červeném Dvoře umožnila dotace, která ale postupně odhaluje svá negativa. Přinesla městu Krnov nejen úspory, ale také tvrdá pravidla, kdo v průmyslové zóně může investovat a kdo ne.

Kvůli příliš přísným dotačním podmínkám už Krnov přišel o miliardovou investici firmy Taneco, která chtěla v Červeném Dvoře vybudovat vizionářskou akvaponickou farmu na laboratorní chov ryb a skleníkovou produkci bylin.

Dotační podmínky se týkají například výše investic, které musí dosáhnout celkem 340 milionů korun, nebo celkového počtu pracovníků v zóně. Těch má být 340. Naplnění těchto pravidel může být pro investory nesplnitelný úkol, pokud například z objektivních příčin neseženou dostatek zaměstnanců.

„Investoři sdělili, že mohou mít s naplněním tohoto kritéria problém. Argumentují změnami na trhu práce a automatizací výroby. Obávají se, že nenaleznou dostatek vhodných pracovních sil a automatizace výroby povede k ekonomicky výhodnějšímu snižování množství pracovníků. Případná recese bude mít za následek snížení výroby,“ dodal Brunclík, který argumenty firem považuje za velmi závažné.

Od podání žádosti o dotaci v roce 2011 do dokončení výstavby infrastruktury průmyslové zóny v roce 2017 uplynula velmi dlouhá doba, takže spousta věcí se mezitím změnila.

Například rekordně poklesla nezaměstnanost a řada firem musí odmítat zakázky jen proto, že nesežene zaměstnance.

„S ohledem na tyto skutečnosti jsme se obrátili na ministerstvo s žádostí, aby indikátor mohl být snížen například o třetinu, na cílovou hodnotu 220 osob,“ dodal Brunclík.