O svých osobních zkušenostech tu v minulosti přednášeli bývalí političtí vězni, například tajně vysvěcený kněz Stanislav Lekavý, jezuita František Lízna, kněz a spisovatel Antonín Huvar nebo kardinál Dominik Duka. Doby totality Krnovanům přiblíží také pozvaní hosté.

Zahájení pietního aktu proběhne v 16.30 hodin u památníku obětem válek a násilí ve Smetanových sadech. Zde účastníci zapálí svíčky také obětem současných válek. Po mši, která začíná v 17 hodin v kostele sv. Martina, následuje posezení na sousední faře, kde vystoupí hosté

Smrt vězněného salvatoriána

Jan Breník bude vyprávět o svém tchánovi, který se v roce 1969 vrátil z kriminálu. Tam strávil coby politický vězeň celkem 12,5 roku. Věznění se silně podepsalo na jeho fyzické i psychické stránce.

Páter Stanislav Lekavý, politický vězeň minulého režimu a dlouholetý správce poutního místa Mariahilf u Zlatých Hor.
Zemřel muž, který v kriminálech viděl Píku i Grebeníčka staršího

Poznamenalo i zbytek rodiny, která se ocitla zcela bez prostředků, byla odkázána na milodary ostatních a žila v atmosféře sprostých posměšků. Janem Breníkem příběh rodiny jeho manželky hluboce otřásl. Tato neblahá zkušenost ho přivedla k víře.

Dále se zde představí Jan Larisch, který vydal knihu o mučedníku komunismu, salvatoriánovi Albínu Kvitovi. Ten byl v rámci celorepublikové razie proti salvatoriánům v červnu 1961 zatčen a uvězněn v Ostravě.

Spolu s dalšími členy řádu byl obviněn z trestného činu podvracení republiky, který byl později překvalifikován na trestný čin velezrady.

PIETNÍ AKT u krnovského památníku obětem válek a násilí za oběti komunistické ideologie.  Po něm následovala mše a přednáška Vojtěcha Vlčka.
Historie regionu: Krnovská přednáška Vojtěcha Vlčka

Než ale došlo k soudnímu líčení, byl Albín Kvita v kritickém stavu převezen do nemocnice sv. Anny v Brně, kde byl hospitalizován v její vězeňské části. Albín Jaroslav Kvita zemřel 10. září 1961.

Vzkaz: nezapomínejme na totalitu

"Přestože již nějakou dobu žijeme ve svobodné zemi, události v blízkých i vzdálených zemích nás varují, abychom nezapomínali na to, jak to je s totalitními režimy. Jsou nebezpečné nejen pro své vlastní obyvatelstvo, ale i pro sousední země. V době, kdy jsme si už mysleli, že svět se poučil z minulé historie, rozpoutávají nové války a nové násilí," uvedla za organizátory pietní akce Ludmila Čajanová.

Zdůraznila, že nebezpečí totality se nesmí podceňovat. "Kromě desítek milionů obětí totalitních režimů v minulém století můžeme připomenout i jednotlivce z řad našich spoluobčanů. V Československu je z padesátých let známo 234 justičních vražd a čtvrt milionu politických vězňů. Také přibližně 4000 obětí brutality dozorců ve věznicích, vyšetřovatelů StB a pohraničníků. I v Krnově žili lidé pronásledovaní komunisty," zmínila Ludmila Čajanová.

Krnované 17. listopadu zapalovali svíčky u univerzálního památníku obětem válek a násilí.
Poznámka Fidela Kuby: Po Krnovu řeší památník už i Praha

Komunistický režim pronásledoval lidi odlišných politických názorů, majitele firem a podniků, živnostníky a dokonce i letce, kteří bojovali za svobodu své vlasti v Anglii. Také rolníky odmítající kolektivizaci, spisovatele, kteří nevyznávali komunistické ideály.

"Pronásledovaní byli učitelé, studenti, umělci, sportovci, emigranti i kněží. Vzpomeňme také kláštery, z nichž byli roku 1950 jedné noci všichni řeholníci a řeholnice vyhnáni. Všichni mají společné zážitky – zatčení, výslechy, mučení, práce v nelidských podmínkách, hlad, ponižování," dodala Ludmila Čajanová.

Výstava v krnovské Flemmichově vile představuje osudy Poláků z Hlubčicka, kteří před válkou žili na Volyni a v dalších regionech Ukrajiny.
Volyňští Češi a Poláci vzpomínají jak se žilo na Ukrajině

Důsledky totalitního režimu zažili také předkové volyňských Čechů, žijících dodnes v Krnově. Volyňští Češi byli po obsazení západní Ukrajiny Sovětským svazem v roce 1939 posíláni do gulagu jako političtí vězni. "Z nejrůznějších důvodů byli označováni za nepřátele režimu. Také živnostníci nebo rolníci, kteří podle sovětských norem vlastnili větší plochu půdy. Jen v Sovětském svazu zahynulo v době komunismu minimálně 20 milionů lidí, v Číně 65 milionů," vysvětlila Ludmila Čajanová, jak vznikla tradice vzpomínání na oběti komunismu.

Akci společně pořádají KDU-ČSL, Římskokatolická farnost Krnov a Sdružení volyňských Čechů z Krnovska.