Mezi socialistickými státy Československem a Polskem nikdy drastická ostraha v podobě plotu nebyla. Proto mnohé Krnovany zaskočilo budování dlouhého plotu, který přesně kopíruje linii hranice. Nový plot oddělil Krnov od polského kopce Barania Kopa (411 metrů n.m.), který má také německé jméno Gemeinde Berg a také téměř zapomenuté české označení Obecní kopec.

Barania Kopa je jakási zrcadlová obdoba krnovského kopce Cvilín, jen na jeho vrcholku namísto kostela stojí dva kříže. Po otevření hranice se Barania Kopa stala častým cílem výletů nejen pro Poláky, ale také pro Krnovany, kteří si sem chodí zaběhat, vyvenčit psa nebo na nedělní rodinnou vycházku.

Přes vrchol dokonce vede turistická cesta Bronislawa Juzwiszyna, která spojuje několik křížových zastavení. Za dobré viditelnosti je odtud vidět panoráma Jeseníků s Pradědem a Petrovými kameny, Beskydy, a na jižní straně dokonce vrchol Velkého Roudného. Hlavní rozdíl mezi Cvilínem a Baraní kopou je v tom, že zatímco kopec na české straně hranice je zalesněný, ten polský je úplně holý.

A to je právě důvod, proč kolem Baraní kopy každým dnem přibývají desítky metrů nového oplocení. Zatímco Cvilín byl uměle zalesněn už před více než sto lety, Poláci se rozhodli Baraní kopu zalesnit až teď. Zejména malé buky a duby chutnají lesní zvěři tak, že bez oplocení by neměly šanci. Dokonce ani ošetření barvou proti okusu není zárukou, že listnáče dokážou přežít.

Oplocení je sice nákladnou, ale asi jedinou spolehlivou metodou jak rozlehlou oblast zalesnit.

Protože si Baraniu kopu oblíbili také čeští nadšenci do geocachingu, kteří si kolem vrcholku schovávají své poklady neboli keše, hned si pro pohraniční plot vymysleli také vtipné a současně trefné pojmenování: železná opona.