Stavbu obilných sil zastavila sametová revoluce

V plánovaném hospodářství konkurence neexistovala, takže socialistické zemědělství založené na státním monopolu přálo vzniku velkých organizací, které hospodařily na obrovských lánech a potřebovaly produkci uskladnit na jednom místě. Místních se nikdo neptal, když se v Kostelci začaly budovat základy pro gigantická sila na dvanáct kilotun obilí, neboli na 12 milionů kilogramů.

Po sametové revoluci se zejména vznikající Strana zelených, a také mnozí krnovští občané, pustili do kritiky tak necitlivého projektu. Přestože v Krnově-Kostelci byla stavba sil už v plném proudu a v základech obilných sil skončily miliony korun a tisíce kubíků betonu, na zasedáních zastupitelsva se rozhořely vášnivé debaty, zda je ještě reálné tento projekt zastavit.

První uprchlíci z Ukrajiny přijeli do Krnova před rokem.
FOTO: Před rokem do Krnova dorazily první autobusy s uprchlíky z Ukrajiny

„Původně tato stavba nebyla Městským národním výborem povolena a místo toho byl pro sila navrhován vhodnější prostor u Červeného Dvora. Přes orgány KSČ ale byly vyvinuty takové tlaky, že MěNV stavbu nakonec povolil, a ta v roce 1989 započala. Proti této stavbě se ozývaly hlasy občanů, kteří poukazovali na to, že silo bude nepříznivě ovlivňovat okolí, a to prachem, hlukem a autoprovozem k silu. Nepříznivě byla hodnocena také skutečnost, že vysoké věže budou působit neesteticky v těsném okolí kostela a školy,“ zdokumentoval krnovský kronikář Vladimír Blucha reakce veřejnosti na tento projekt v dobách rodící se demokracie.

Celkem se náklady na výstavbu sil odhadovaly na 42 milionů korun československých, což byla vzhledem k tehdejším cenám a výdělkům nepředstavitelná suma. V červenci 1990 už bylo z této částky proinvestováno 24 milionů korun. Přesto byla stavba zásahem MěNV zastavena ve vysokém stupni rozpracovanosti. Zemědělský a zásobovací závod jako investor ještě zkusil žádat o obnovení výstavby, ale vzhledem k očekávané transformaci dosavadního modelu zemědělství převládl názor, že tak gigantická sila v budoucnosti už ani nebudou potřeba. Dokončení stavby bylo definitivně zamítnuto na jaře 1991. Základy sil jako smutné memento stojí v Kostelci dodnes.

„Městské zastupitelstvo přijalo návrh odboru životního prostředí na konečné řešení problému rozestavěných obilných sil v Kostelci. Před dvěma lety se rozhodlo dosti riskantně stavbu zastavit. Nyní byla se Závodem zemědělského zásobování uzavřena písemná smlouva o předání staveniště městu. Dvanáct betonových kruhů bude zavezeno a nahoru uložena ornice. Haly slouží jako sklady. Tak byl úspěšně završen spor ochránců životního prostředí a zachráněno dobré prostředí ve středu Kostelce,“ napsal kronikář v roce 1993.

Zástavba náměstí Minoritů a obnovení Opavské brány

Počátek devadesátých let byl plný optimismu z čerstvě nabyté svobody a také očekávání, jaké změny přinese do Krnova kapitalismus a otevírání se Západu.

Vizionáři věřili, že počet obyvatel Krnova poroste a rozhodli se připravovat město na rozsáhlejší bytovou výstavbu v brzké budoucnosti. Byla vypsána soutěž na projekt zástavby náměstí Minoritů, z níž jako vítězný vyšel návrh architekta Vlastimila Zillicha. Ten navrhl projekt rozvržený do patnácti etap, který na náměstí Minoritů počítá s moderními objekty i s obnovou nebo přestavbou starých budov. Zatímco dnes slouží náměstí Minoritů jako parkoviště pro návštěvníky centra, Zillich ve své koncepci počítal i s automobily obyvatel nových domů a proto navrhl podzemní parkoviště, které bude mít kapacitu 111 míst.

Parkování v centru Krnova bude od 1. dubna dražší.
Krnov zvyšuje cenu parkovného po jedenácti letech

Na konci řady nových budov u ulice K můstku měla stát kopie historické zbořené Opavské brány, kterou se chodilo do města v dobách, kdy bylo obehnané hradbami. Původní Opavská brána stávala před poštou. V první až třetí etapě měly být rekonstruovány stávající budovy a pak mělo dojít k výstavbě nových objektů, parkoviště a městské brány.

„Návrh inženýra architekta Zillicha je opravdu pozoruhodný. Nejdůležitější otázkou bude opatření potřebných finančních prostředků. Počítá se se sdružováním zájemců, firem, města i příspěvkem vlády na obnovu historického jádra města. Projekt byl nazván důstojným krokem do 21. století. Je tomu tak, ale mám obavu, aby nezůstal do nového století pouze jako dokument na papíře. Bude vyžadovat velkého úsilí vedení města v příštích desetiletích. Jeho uskutečněním by se Krnov stal mnohem více přitažlivým,“ komentoval projekt zástavby Náměstí Minoritů kronikář Vladimír Blucha.

Když se dnes rozhlédneme náměstím Minoritů, můžeme Zillichovu studii směle zařadit mezi nerealizované projekty.