Až nyní se rozhodla česká vláda vyrovnat územní dluhy, které vznikly při úpravách česko-polské hranice. V první etapě hodlá předat Polsku 132 hektarů pozemků. Na druhou etapu se připravuje tím, že zbývající hektary teprve hledá v příhraničních regionech. Při hledání vhodných pozemků oslovilo Ministerstvo vnitra ČR také město Krnov, které již v roce 2003 nabídlo státu ke směně 3856 metrů čtverečních pozemků.

„Pozemky jsou v blízkosti Papírového mlýna. Po povodni v roce 1997 v této oblasti narovnalo Povodí Odry řeku Opavu, kterou prochází státní hranice, takže vznikl nevyužitelný pozemek, který je v současnosti za řekou a zástupci majitele, tedy města, se k němu dostanou jen obtížně,“ vysvětlila vedoucí odboru správy majetku města Městského úřadu v Krnově Lenka Andršová, jak byl nepotřebný pozemek vytipován.

Po pětiletém mlčení se ministerstvo vnitra konečně ozvalo s konkrétním požadavkem. Zastupitelé Krnova už schválili záměr výměny těchto pozemků ve vlastnictví města Krnova za pozemky o stejné výměře ve vlastnictví České republiky. Výměna se ale uskuteční jen v případě, že polská strana bude mít o nabízenou parcelu zájem.

Důvodem hraničních úprav na základě československo – polské smlouvy z roku 1958 byla snaha napřímit a tím současně zkrátit hranice. Kromě zarovnání všech bezvýznamných výběžků a klínů změny hranice reagovaly také na pohraniční vodní toky, které si našly nové koryto. K největším změnám v katastru Krnova došlo severně od řek Opava a Opavice. Tvar hranice se tam změnil z devadesáti procent. „Krnov přitom získal část Hlubčického okresu v katastru polských obcí Chomýž, Krásné Pole a Bližčice. Na levém břehu Opavice jsme získali 13 hektarů orné půdy, severně od centra Krnova získalo Československo 38 hektarů a východně od oblouku řeky Opavy 18 hektarů. K výraznému posunu hranic došlo také u Matějovic, Slezských Pavlovic, Hrozové, Pelhřimov a Hlinky,“ zrekapituloval změny na Krnovsku historik Vladimír Blucha.

Naopak Polsko při těchto změnách získalo krnovský Obecní kopec, který je viditelný už z dálky, protože je vysoký 411 metrů, a také jeho okolí. Získalo rovněž malé parcely u Slezských Pavlovic, Chomýže, Hlinky a Janova. „U Krnova byla vytyčena státní hranice přímkově, takže se podstatně zkrátila. Jen změnami v okrese Krnov se zkrátila o celých sedm kilometrů. Shrneme-li změny v katastru Krnova, zjistíme, že z území Polska bylo ke Krnovu připojeno 69 hektarů a naopak Polsku bylo předáno 76 hektarů, většinou orné půdy. Československo jako celek při těchto změnách své území zvětšilo, ale v katastru Krnova po výměně území rozdíl činí asi sedm hektarů v náš neprospěch,“ shrnul změny v padesátých letech minulého století Vladimír Blucha. Současné úpravy hranice, o kterých jedná Praha s Varšavou, jsou podstatně menší.