Šlechtickému rodu Liechtensteinů historicky přísluší dědičný titul vévoda opavský a krnovský. To je důvod, proč Lichtenštejnsko má ve státním znaku také znak města Krnova. Na fasádě poutního kostela na Cvilíně je zase rodový erb Liechtensteinů. Šlechtický rod Liechtensteinů významně ovlivnil historii i podobu Krnova. Po jedenácti letech Krnov opět přivítá návštěvu knížecí rodiny z Lichtenštejnska.

„Knížecí rodina si v nabitém programu na Krnov vyčlenila zhruba dvě hodiny. V plánu je přivítání na radnici, prohlídka centra města s výkladem k historickým vazbám Lichtenštejnů ke Krnovu a návštěva kostela a rozhledny na Cvilíně,“ uvedla Klára Pátková z krnovského odboru rozvoje města.

Delegace do Krnova přijede z Opavy, kde o den dřív bude za jejich přítomnosti ve Slezském zemském muzeu zahájena výstava u příležitosti 410. výročí zisku Opavského knížectví Karlem I. z Lichtenštejna s názvem „Knížata z Lichtenštejna. Páni země opavské a krnovské“.

Návštěva velvyslankyně Lichtenštejnského knížectví a blízké příbuzné knížete Jana Adama II. Maria-Pia Kothbauer v Opavě, květen 2012.
Knížecí návštěva v kraji: Lichtenštejnové opět dorazí do Opavy, navštíví i Krnov

„Výstava představí historický význam rodu a jeho vliv na konsolidaci a rozvoj regionu v předmoderním období. Návštěvníci se kromě jiného seznámí s centry knížecí administrativy – opavským a krnovským zámkem – a místní šlechtou participující na správě obou knížectví. Neméně pozornosti bude též upřeno na stabilizaci náboženských poměrů v regionu po třicetileté válce, rekatolizaci a rozvoji barokní kultury s důrazem na založení jezuitské koleje v Opavě a podporu minoritského řádu v Krnově. Díky exkluzivní spolupráci s lichtenštejnským archivem a muzeem se v Opavě veřejnosti představí řada unikátů, které depozitáře této instituce opouštějí jen zřídka či vůbec,“ stojí v popisu výstavy, která potrvá do ledna příštího roku.

Lichtenštejnský kníže Hans Adam II.
Co spojuje Lichtenštejnsko s naším krajem a Krnovem

Liechtensteinové patří k nejstarším šlechtickým rodinám ve střední Evropě. Nepřetržitá linie jejich předků započala Jindřichem I., který od krále Přemysla Otakara II. za věrnost v boji získal v polovině 13. století panství okolo Mikulova a rod se trvale usadil na Moravě a ve Slezsku, od roku 1622 mu patřil také Krnov. Rodový majetek byl postupně rozšiřován a do roku 1945 zde Liechtensteinové vlastnili rozsáhlé pozemky s centry v Lednici a Valticích.

Zatím poslední návštěva Liechtensteinů v Krnově se uskutečnila 4. 5. 2012, kdy ho navštívila Maria-Pia Kothbauer, jež je sestřenicí vládnoucího knížete Hanse Adama II.

Výročí 400 let od spojení Krnovského knížectví s Lichtenštejny připomene výstava ve Flemmichově vile.
Připomeňte si: před 400 lety Lichtenštejnové získali Krnovské knížectví

Shodou okolností český Ústavní soud v těchto dnech vynesl rozsudek, který se historie Lichtenštejnů bezprostředně týká. V úterý 9. května soud odmítl stížnost Lichtenštejnů ve sporu o majetek na Kolínsku, který dnes vlastní stát a státní podniky.

Rodu Lichtenštejnů byly rozsáhlé majetky konfiskovány v roce 1945 na základě Benešových dekretů, přestože nebyli nacisté, kolaboranti, zrádci ani Němci.

Československé orgány při konfiskaci nebraly ohled na to, že se jedná o občany státu Lichtenštejnsko, který byl za války neutrální. Poslední držitel rodových majetků v Česku - František Josef II. z Lichtenštejna - nebyl občan Německa, ale neutrálního Lichtenštejnska, a navíc hlava suverénního státu.