Pro hudební klub jde o nepříjemný souběh výdajů. Tržby za vstupenky a za pivo jsou totiž hlavním zdrojem příjmů, ze kterých si stát daněmi „ukrojí“ víc peněz než loni.

Martin Hradečný provozuje krnovský klub přes dvacet let. Aktuálně stojí před dilematem: zdražit pivo? A o kolik? Zatím na začátku roku 2024 se teprve rozhlíží, jak s cenami na nové daně zareagují ostatní podniky s pípou.

A vstupenky? „DPH ze vstupenky se nám zvýšilo z 10 na 21 procent. Co to pro náš klub znamená? Tak si to spočítejte. Když v roce 2024 dám vstupné na koncert pětistovku, víc než stovka z každé prodané vstupenky jde státu. V roce 2023 zdanění stejné vstupenky byla padesátikačka. Konečně jsme se nějak vyhrabali z covidu a locdownů, a teď tohle. Za mě je to prasárna,“ popsal Martin Hradečný situaci ve své branži hudebních klubů s výčepem.

Pivo Plzeň? Zatím za 51 korun, na koncertech 55

Zatímco při víkendových koncertech se sál Kofoly zaplní lidmi z Krnovska i vzdálenějšího okolí, kteří jsou připraveni utrácet, v běžné dny sem chodí na pivo většinou jen místní štamgasti.

Proto během koncertů se v klubu Kofola čepuje Plzeň za 55 korun, ale jinak tu mají Plzeň za 51 korun.

Kofola music club Krnov, Bruntálská 72, Krnov-Kostelec

Čepované pivo Pilsner Urquell 12° - na koncertech za 55 Kč, mimo akce za 51 Kč

Ceny jsou uvedeny k 5. 1. 2024

„Lidé obecně pijí čepované pivo daleko míň než dřív, takže už několik let hospodští pociťovali nižší tržby. U nás jsou koncertní sál a hospoda provázané. Čepované pivo představuje příjem, který nám pomáhá zaplatit koncerty. Pro štamgasty, kteří chodí na pivo přes týden od pondělka do čtvrtku, se snažím nechat sníženou cenu. Když se vám ale zvýší daně, logicky něco zdražit musí. Zvažuji, že budeme muset zvednout cenu piva i v hospodě mimo koncerty,“ popsal svou situaci Martin Hradečný.

Dodal, že rozhodnutí o cenách zatím odkládá a sleduje, jak se v nových daňových podmínkách zachovají ostatní podniky s čepovaným pivem.

Záhada: proč je čepované dražší než lahváč?

Kvůli daňovým změnám se čepované i lahvové pivo ocitlo ve stejné sazbě 21 procent DPH. Jak si ale potom vysvětlit fakt, že lahváč doma v obýváku bývá o tolik levnější než srovnatelný mok v oroseném půllitru v hospodě?

Tuto otázku si často klade i Martin Hradečný. „Nikdy jsem nechápal cenovou politiku pivovarů kolem lahváčů a točeného. Každou zálohovanou flašku přece musíš vyčistit, každý půllitr extra zazátkovat, naskládat do bedny. Zato když máš bečku, při tankování udělá žbluňk a hned máš bez další práce hotových sto piv. Kde je ve výsledné ceně ta nákladovost? Proč lahváč nestojí stejně jako čepované? To mi nikdo nevysvětlil. Asi to nějak souvisí s tím, že lahváčů se prodá víc, když je každý má připravené doma po ruce. Výsledkem je to, že dnes už sedí doma i lidé, kteří dřív celý život chodili na točené do hospody,“ doplnil své poznatky Martin Hradečný s tím, že sám si rád ve volném čase zajde na točené pivo.

„Snažím se situaci vnímat nejen z pohledu hospodských, ale také jako zákazník. Je zvláštní, že nám to chození do hospod na točené už nefunguje jako dřív. Že by lidem bylo líto těch deseti nebo dvaceti korun navíc za točené? Nebo že by byla chyba v marketingu točeného piva? Nevím, kam to spěje, když se místo v hospodách budeme potkávat jen v hypermarketech s nákupním košíkem,“ uzavřel Martin Hradečný z KMC.