Před vstupem Česka a Polska do Schengenského prostoru bylo možné přecházet státní hranici pouze na určených přechodech, takže se o desítky nepotřebných česko-polských mostů mimo přechody nikdo nezajímal. Přeshraniční mosty byly uzavřené závorami a ten, kdo měl tolik odvahy, aby po nich přešel na druhou stranu, riskoval oplétačky s pohraničníky a mohl být stíhán jako narušitel státní hranice.
Jakmile z hraničních mostů zmizely zrezivělé závory, Češi i Poláci si rychle našli důvod, proč je zase používat. Dnes už si zvykli, že díky Schengenu žijí v provázaném regionu bez hranic, kde překročení řeky do Polska i zpět do Česka je všední banalita. Každý most, který slouží lidem ale potřebuje svého správce. Proto přišel čas udělat pořádek ve vlastnických vztazích.
Patří most Česku nebo Polsku?
Dříve nepotřebné mosty najednou získaly na významu a bylo nutné zjistit, kdo se o ně vlastně má starat. Generální inventura přeshraničních mostů ukázala, že u mnoha těchto staveb není možné určit, zda patří České republice nebo Polsku. Některé mosty dokonce úředně vůbec neexistovaly a u jiných nebylo možné dohledat jejich současného majitele.
Na Krnovsku byl nejzajímavějším případem most mezi Krásnými Loučkami a polským Krasnym Polem, protože uprostřed mostovky je už od konce války skrz železobetonovou desku velká díra po výbuchu bomby. Bohužel technický stav mostu odpovídá tomu, že byl přes půl století považován za zbytečnou stavbu bez praktického využití.
Je jasné, že bude snadnější jeho zbourání než oprava. Také vodohospodáři z Povodí Odry při plánování protipovodňové ochrany vychází ze zásady, že nejlepší most je žádný most. Protože oprava i demolice každého mostu představuje vysoké finanční náklady, do řešení problému s bezprizorními mosty se dlouho nechtělo Krnovu ani jeho polským partnerům.
Spousta lidí o mostu vůbec neví, nevede k němu cesta…
Paradoxem je, že Krnov získal právě most, o kterém většina občanů na české straně vůbec neví, protože k němu z Krásných Louček nevede žádná přístupová cesta, jen pěšina vyšlapaná v kopřivách. Most naopak leží přímo uprostřed polské obce Krasne Pole hned před kostelem. Je vidět z frekventované silnice, takže se dá zaparkovat pár metrů od něj.
„Mosty, u kterých se nepodařilo dohledat, komu vlastně patří, byly mezistátní dohodou rozděleny mezi českou a polskou stranu. Nikdo nám nesdělil, podle jakého klíče se to rozdělilo. Zvláštní je, že nebezpečný most s dírou po výbuchu z dob války leží přímo v centru Krasneho Pole, zatímco z naší strany je velmi obtížné se k němu dostat.
Přesto připadl nám. Máme informace, že chodci tento most poměrně často využívají, ale bohužel jediné možné řešení je demolice. Zatím jsme jen vzali na vědomí oznámení, že most je majetkem města Krnova, ale co s ním dál, o tom se teprve bude jednat,“ uvedla místostarostka Krnova Alena Krušinová.