Krnov Připomenout si dobu před sto lety, kdy byl Krnov protkán kanály a náhony, a zamyslet se nad tím, jak by soužití města s řekou mělo vypadat v budoucnosti. To bylo téma úterní besedy v krnovské čajovně Ninive.
Velké investice do řeky a jejího okolí jsou výzvou pro obyvatele Krnova, aby se zamysleli nad tím, jak by měla řeka vypadat v budoucnosti, aby se u ní cítili dobře.
„Velké povodně přicházejí jednou za desítky let, ale řeka protéká městem každý den. Právě proto je nutné, aby projekt myslel nejen na mimořádné situace, ale také na všední podobu řeky,“ představil ústřední téma moderátor večera Petr Ondruška. Potěšilo ho, že na besedu s občany a odborníky přišli také čtyři krnovští zastupitelé. Miroslav Kozelský s Jaroslavem Pavelkou za ČSSD a Libor Nowak s Janem Stejskalem za ODS si přišli poslechnout zajímavé podněty a seznámit se s příklady revitalizace řek u nás i v zahraničí, které zpracovala vodohospodářská firma Fontes.
Krnovské Benátky
V úvodu promítání archivních snímků připomenulo, že ještě před sto lety býval Krnov doslova protkán různými vodními plochami a náhony, které jsou dnes už dávno zasypané nebo zatrubněné. Ne nadarmo najdeme v Krnově Vodní ulici nebo čtvrť, které se říkalo krnovské Benátky.
„V archivu lze dohledat jak tehdy v Krnově fungovalo vodní právo. Tento dokument definoval práva a povolnosti provozovatelů krnovských náhonů. Například jim přesně nařizoval jak mají manipulovat se svým stavidlem při různě velkých povodních,“ komentoval fotografie Dalibor Zlomek, který se systematicky věnuje historii Krnovska.
Lidé a řeka patří k sobě
Následovala série fotografií, která byla procházkou kolem řeky Opavy v současnosti.
„V Kostelci jsou dnes metr vysoké hráze, přes které je přístup k řece velmi obtížný, a to by se ještě měly navyšovat o dalších osmdesát centimetrů. Při plánování úprav koryta je potřeba myslet na to, aby aspoň někde byly doplněny schůdky nebo jiný prvek, po kterém se dá přejít k řece. Tam, kde jsou pro to podmínky, musíme umožnit lidem sáhnout si na vodu. Lidé a řeka patří k sobě,“ představil základní principy revitalizace řeky Ondruška.
Při promítání snímků říčního koryta z okolí Vrchlického ulice si povzdechl, že dnes už se sem chodí do řeky koupat jen Romové, zatímco ostatní občané už dávno považují cachtání v přírodě za něco divného a necivilizovaného, a raději vyráží na bazény, koupaliště a do akvaparků.
Jak má vypadat park
Vodohospodářka Olga Veselá z firmy Fontes představila kromě příkladů úspěšné revitalizace řek u nás i v zahraničí také náměty různých autorů, jak by mohl vypadat areál mezi řekou Opavou a krnovskými lázněmi.
„Je to ideální místo, kde lze hráze odsadit dál od řeky a vytvořit retenční prostor, kam se může při největších povodních voda rozlévat. Mezi povodněmi zde může fungovat park plný nejrůznějších atrakcí. Vodohospodář Václav Čermák navrhoval park plný vody, koncepce firmy Šindler počítá s podstatně skromnějšími vodními prvky, a vize firmy Pöyry je úplně bez vody,“ srovnala různé koncepce Veselá. „Jsou to pěkné vize, ale nedokážu si představit, jak dlouho by tam hřiště, altány a prolézačky vydržely, když dnes tam chodí hlavně bezdomovci a opilci,“ reagoval skepticky zastupitel Jaroslav Pavelka. „Určitě to nejsou liché obavy. Vycházím ale z toho, že současná atmosféra parku je dána především tím, že není průchozí. Pokud by se tam umístila lávka, aby se z parku dalo přejít na opačnou stranu řeky, zvýšila by se tím frekvence chodců, kteří budou novou zkratku využívat. Veřejný dohled by určitě mnohé vandaly odradil,“ naznačil východisko Petr Ondruška.