Radní doporučili zastupitelstvu zvýšit místní koeficient, aby místo současných 12 milionů korun vybralo město Krnov na dani z nemovitostí dvojnásobek, tedy 24 milionů. Opoziční zastupitelé argumentovali, že nízké daně fungují jako pobídky, takže krnovští podnikatelé a majitelé nemovitostí odejdou za nízkým zdaněním do daňového ráje v sousedním Bruntálu. Zastupitelé nakonec ponechali místní sazbu na 1, tedy na základu.

Nízké daně z nemovitostí jsou pobídka

Opoziční zastupitel Radek Zajíc (SPD) upozornil kolegy, že už několik let bylo možné tento koeficient zavádět, ale v Krnově k tomu dosud nedošlo. „V rámci Moravskoslezského kraje jsou města, kde byl koeficient zaveden, ale i taková, kde ne, třeba Ostrava nebo Bruntál. Proč musíme v porovnání s Bruntálem zavádět takto drakonickou daň a odrazovat zájemce o bydlení a podnikání v Krnově?“ ptal se zastupitel Radek Zajíc s tím, že už zjišťoval situaci velkých firem, které jsou také velkými zaměstnavateli.

Daň se týká každého majitele nemovitosti. Ilustrační foto
Krnov se chystá zvýšit daň z nemovitosti. Rozhodnou zastupitelé

„V Krnově působí více firem, které za daň z nemovitosti platí řádově stovky tisíc ročně. Stát jim tuto daň zdvojnásobí, a to i bez našeho místního koeficientu. Tento koeficient zvýší daň rovněž plátcům - občanům, na které dolehlo navýšení cen energií, svozu odpadu a podobně. Uznávám, že třeba Rýmařov má takový koeficient, ale ve Frýdku Místku ho dokonce zrušili,“ popsal situaci Radek Zajíc, který je sám podnikatel a zaměstnavatel.

Místní a základní koeficient

Tajemník krnovské radnice Pavel Osadník zastupitelům připomenul, že místní koeficient se může pohybovat v rozpětí 1,1 až 5. A také potvrdil informaci Radka Zajíce, že stát současně zvyšuje daň z nemovitosti pomocí základního koeficientu.

V návrhu krnovské vyhlášky byl navržen místní koeficient 2. Změna základního (státního) a místního (krnovského) koeficientu by v součtu způsobila u nemovitostí v Krnově nárůst daňového zatížení o 200 procent proti současnému stavu.

Krušinová: hrozí exodus za nízkým zdaněním

Bývalá starostka Krnova Alena Krušinová upozornila kolegy na iniciativy Svazu měst a obcí, který varuje před dopady změn základních a místních daňových koeficientů.

„Třeba Olomouc má taky koeficient dvojku, ale takový Prostějov, Přerov nebo Šumperk, ti mají jedničku, neboli jsou to města bez místního koeficientu. Je pravda, že máme v rámci Evropy nejnižší daně z nemovitosti, ale už nikdo neříká, v jakém poměru jsou naše platy k cenám potravin. Chápu, že město potřebuje peníze, ale já jsem pro, ať se to stáhne, než bude v daňové problematice jasno. Hrozí, že podnikatelé odejdou tam, kde jsou daně nižší. To se netýká jen Krnova,“ uvedla ve svém vystoupení Alena Krušinová.

Lákavá vize: dvanáct milionů navíc

Starosta Krnova Tomáš Hradil doplnil, že na Svazu měst a obcí hlasoval pro to, aby celý výnos daně z nemovitostí šel výhradně do městských a obecních rozpočtů. „Máme do konce června stanovený termín, abychom nahlásili náš koeficient. Proto ho musíme schválit už teď, přestože situace kolem vládního balíčku je opravdu velmi nepřehledná," doplnil starosta Tomáš Hradil.

Vyhlídka z ochozu farního kostela v Bruntálu, únor 2022
Kraj podpořil zpřístupnění věže bruntálského kostela

Ujistil kolegy, že město má smysluplné využití pro dvanáct milionů navíc, které navržený koeficient 2 Krnovu přinese. "Máme spoustu investičních akcí, třeba ve školách, školkách a příspěvkových organizacích,“ argumentoval starosta Tomáš Hradil.

Sjednocení pásem ano, navýšení daní ne

Starosta Hradil upozornil kolegy, že kromě stanovení místního koeficientu je rovněž potřeba sjednotit a zpřehlednit základní koeficient daně nemovitosti. Krnov byl dosud rozdělený do tří daňových pásem s koeficienty od 1,6 v místních částech po do 2,5 v centru města.

Se sjednocením základního koeficientu neměla problém ani opozice. Někde se v rámci Krnova sjednocením daň zvýší, jinde sníží, ale v celkovém objemu to znamená nižší výběr daně. Hranice mezi pásmy v některých lokalitách procházela středem ulice, takže sousedé za stejně velké domy dosud platili různě vysoké daně.

Po dlouhé diskusi krnovský zastupitel Jan Krkoška (ANO), který současně zastává funkci moravskoslezského hejtmana, navrhl přestávku na porady v klubech. Při hlasování pak zastupitelé sjednotili základní koeficient na dvojku, ale místní sazbu ponechali 1, neboli ponechali Krnov bez koeficientu.

Díky tomu bude mít Krnov srovnatelné daňové podmínky jako Bruntál, takže exodus plátců do daňového ráje nehrozí.