Armáda spásy nachystala pro děti z nízkopříjmových rodin a znevýhodněného prostředí během léta výlety za poznáním, sportem a zábavou. Navazuje tím na celoroční práci ve střediscích v Moravskoslezském kraji, kterými projde zhruba 1000 dětí ročně. Jde o čtyři nízkoprahová zařízení střediska pro děti a mládež, která ročně navštíví 450 dětí. Dalších 550 dětí bydlí s matkami/rodiči v azylových domech a sociálních bytech.
MOHLO BY VÁS TAKÉ ZAJÍMAT: Olympiáda v Paříži, výběr nejlepších snímků fotografa Deníku Lukáše Kaboně
Armáda spásy tak přispívá ke snížení rizik spojených se způsobem života dětí a mládeže. Většina dětí pochází z rodin, které jim nemohou nabídnout aktivní naplnění prázdninového času, nejezdí na výlety a aktivně se jim během prázdnin z různých důvodů nevěnují. Tyto děti pak hledají nevhodné způsoby trávení volného času.
„V dlouhodobém horizontu pozorujeme, jak významně naše práce ovlivňuje životy těchto dětí. Jsme přesvědčeni, že jim poskytujeme pevné základy pro lepší budoucnost,“ říká Jiří Ivanov, ředitel Armády spásy v Krnově. „Děti zde získávají důležité hodnoty a normy společnosti, jako je hodnota vzdělání a kvalitních mezilidských vztahů.“
Příběh Davida
„David se celý svůj život potýká s tělesným postižením a vadou řeči, a je pro něj obzvlášť těžké najít si kamarády, se kterými by trávil volný čas. Ve středisku ho ostatní uživatelé přijímají takového, jaký je, se všemi jeho přednostmi i nedostatky. Nedívají se na něj jako na kluka s postižením, ale jako na kamaráda a parťáka pro všechny aktivity, které Armáda spásy přináší. Nedávno si David společně s ostatními vyzkoušel virtuální realitu. Byl to pro něj zajímavý zážitek plný radostných okamžiků. I přes svá omezení si dokázal hry naplno užít, být součástí party, která jeho omezení respektovala, a David tak měl šanci prožít pocity úspěchu, sounáležitosti, pochopení,“ popisuje příběh jednoho z klientů vedoucí sociálních služeb Darina Vránová a dodává, že letošní prázdninové aktivity dětí jsou umožněny díky financování Moravskoslezským krajem.
Zmírňování prázdninového propadu učení
Armáda spásy dlouhodobě pracuje s dětmi ze zranitelných skupin, zejména z vyloučených lokalit a z prostředí ohrožených patologickými jevy. Nabízí jim především bezpečný prostor k trávení volného času. Pracovníci jim také pomáhají se závažnými těžkostmi jak ve škole, v mezilidských vztazích, i se zjevnými psychickými problémy. Reagují na to různými speciálními projekty, spoluprací s odborníky i vzděláváním zaměstnanců.
close
info
Zdroj: Se svolením Armády spásy
zoom_in
Armáda spásy se stará i o děti z nízkopříjmových či znevýhodněných rodin.
Například Armáda spásy v Krnově se podílela na realizaci projektu doučovacích klubů pro děti ve vyloučených lokalitách (ze znevýhodněného prostředí) ve spolupráci se školami, vedením města a dalšími neziskovými organizacemi. Vznikl před 15 lety s podporou evropských financí a hlavním cílem bylo podpořit kvalitní vzdělávání dětí a žáků ze socioekonomicky znevýhodněného a kulturně odlišného prostředí, dále děti se speciálními vzdělávacími potřebami a ohrožených školním neúspěchem. Byli také podpořeni rodiče dětí, pracovníci a pedagogové škol i neziskových organizací. Zajímavou součástí byly i vzdělávací aktivity o prázdninách – cílem bylo zmírňování tzv. prázdninového propadu v učení.
Integrace a vklad energie do vzdělání
„Hodně Romů pochopilo, že je lepší se integrovat, a svoji energii vkládají do dětí a vzdělání. Například letos na obchodní akademii odmaturovali dva Romové, kteří vyšli z naší školy, jedna dívka se dostala na vysokou školu,“ uvedla pedagožka Petra Vlačuhová z Krnova. Doplňuje ji paní Suchá, maminka Nikolky: „Moje dcera se díky návštěvám v klubu Armády spásy hodně změnila, získala nové přátele a zlepšila se ve škole.“
Podle starosty města Krnova Tomáše Hradila má na vývoj správným směrem výrazný vliv i propracovaná síť sociálních služeb. Pomoci se tu od různých převážně neziskových organizací dočkají nejen děti v doučovacích a nízkoprahových centrech, ale i mladé těhotné ženy a čerstvé matky. Specializované organizace poradí i s hledáním práce, bydlením či s dluhy. „Vyrostla tu první generace romských rodičů, kteří prošli nízkoprahovými kluby a doučovacími kluby. Pro ně už je vzdělání jejich dětí důležité, říkají jim, že přece nebudou dělat uklízečky. Možná nám z nich během pár dalších let vyrostou lídři nejen své komunity, ale i celého města,“ věří starosta Krnova Tomáš Hradil.
