Každý z nás má v kuchyni zásobu kmínu, protože česká gastronomie se bez něj neobejde. Málokdo při nakupování řeší, odkud se kmín v obchodech bere. Výrobci většinou na obalu uvádí, zda se jedná o kmín český nebo dovozový. Kmín je jedním z mála druhů koření, kterému se u nás dobře daří a pěstuje se ve velkém.

Od nádraží ve Slezských Rudolticích se kmínové pole táhne podél trati až k bobřím hrázím v řece Lužná. Je radost se tudy procházet a pozorovat, jak se bohaté okolíkové květenství mění na první dvojnažky plné železa, vápníku, hořčíku, fosforu, draslíku, selenu, zinku, omega kyselin a vitaminů.

Navíc je kmín aromatický, takže si na své přijde také čich. Kromě vylepšení vůně a chuti pokrmů nám kmín pomáhá také s trávením a řeší problémy s nadýmáním. Je jedno z nejstarších a nejpoužívanějších koření v české kuchyni i oblíbená ingredience lidového léčitelství.

Pekaři ho přidávají do chlebového těsta a sypou na rohlíky, přidáváme ho do vody na vaření brambor, dochucujeme s ním polévky. Neobejdou se bez něj ryby ani pečínky. Patří do kysaného zelí i do bramboráků. Kmín je základem mnoha kořenících směsí. A navíc je kvetoucí kmínové pole neuvěřitelně krásné.