Prioritou byly také opravy sakrálních i světských památek a obnova zapomenutých tradic. Toto všechno se Královskému stolci pod vedením předsedkyně Dagmar Návratové podařilo. Do činnosti sdružení se zapojila řada občanů, místních i chalupářů, ale také obecní samosprávy a polští sousedé.

Každý si v programu Královského stolce našel to své. „Pocit sounáležitosti vzniká setkáváním pamětníků a spoluobčanů jak nynějších, tak bývalých, třeba při svatodušní vaječině nebo při pouti v Hrozové, Rusíně, Slezských Pavlovicích, Bohušově a ve Slezských Rudolticích, na vánočních trzích, při odhalování opravených pomníků a křížů u cest, při obnovené tradici Božího těla, která se těší oblibě i u našich polských sousedů," zrekapitulovala činnost Královského stolce Ludmila Čajanová.

Každé setkání bylo spojeno s osvětou, historickými výklady, výstavami mladých výtvarníků či historických dokumentů. Oblíbené jsou i koncerty mladých hudebníků z Osoblažska jako jsou Eduard Müller, 
Monika Jedelská a Markéta Schaffartziková. Byly pořádány prázdninové soutěže pro děti, turistické pochody, mikulášské besídky, dokonce i plesy.

Díky Královskému stolci byl zaznamenán hlas varhan z kostelů Osoblažska a došlo k překvapivému objevení hrozovské Madony ve Slezském muzeu v Opavě. Tato socha z 15. století původně stávala v hrozovské kapli a místní ji asi padesát let považovali za ztracenou.

Sdružení slavilo sedm set let od první písemné zmínky o Hrozové, na vysvěcení nového kříže u cesty na Slezské Rudoltice pozvalo krajany z Německa i polské sousedy. Projekt Ovoce k lidem mapoval staré ovocné odrůdy, byly vydány publikace o historii obcí Hrozové a Rusína i brožura Setkávání u kaple o česko-polsko-německých vztazích od Ludmily Čajanové.

Probíhaly kurzy paličkování i pletení košíků. Asi nejhezčím dárkem pro Královský stolec byl objev fresek ze 13. století 
v hrozovském kostele.