Pokud se nic na stanovisku lékařů v souvislosti s výzvou Děkujeme, odcházíme nezmění, od příštího týdne 10. února začne vedení Moravskoslezského kraje postupně utlumovat chod krajských nemocnic a připravovat je na krizový režim. Schválili to na svém včerejším mimořádném jednání krajští zastupitelé.

Krizový management bude pracovat zejména na vytvoření takzvaných čtyř územních nemocnic a organizaci zdravotní péče v kraji po 1. březnu. Územní nemocnice vzniknou – v případě, že lékaři opravdu odejdou – sloučením stávajících devíti v kraji a zajišťovaly by akutní lékařskou péči pro pacienty.

Spojí se tak krnovská nemocnice se Slezskou nemocnicí v Opavě, havířovská nemocnice s nemocnicemi v Karviné a v Třinci, a nemocnice v Novém Jičíně s nemocnicí v Bílovci. Čtvrtou územní nemocnicí by byla nemocnice Frýdek-Místek, která by v některých odbornostech spolupracovala s Městskou nemocnicí Ostrava.

Plánované zákroky se mohou odkládat

„Pacienti budou muset počítat například s tím, že se budou odkládat plánované zákroky. Zdravotní péči nelze utlumit ze dne na den, je nutné na to všechny subjekty bez ohledu na jejich provozovatele připravit,“ řekl hejtman Jaroslav Palas (ČSSD).

Opoziční zastupitelé za ODS na mimořádné schůzi přečetli prohlášení, míní, že na krizové situaci, která kvůli výpovědím lékařů vznikla, má velký podíl i současné vedení Moravskoslezského kraje. Hejtman to odmítl, argumentoval i tím, že lékařům nabídli zastavit investice do nemocnic a z těchto peněz navýšit platy, což oni odmítli.LOK podle něj trvá na systémových změnách ze strany vlády.

Podle původního programu měli krajští zastupitelé projednat i návrh na sjednocení všech krajských nemocnic do jedné příspěvkové organizace. Krajští radní si od toho slibují zefektivnění provozu nemocnic. Návrh byl však nakonec stažen s tím, že se jím bude zabývat také zdravotní výbor.

Spojení nemocnic by mělo řadu výhod

Zastupitelé budou mít také možnost 23. února prostudovat analýzu všech procesů a činností krajských nemocnic, které si vedení kraje nechalo zpracovat společností RGM medical. Podle ní by kraj na provozu svých nemocnic mohl ročně ušetřit až 300 milionů korun. Podle hejtmana jsou rezervy například v rozdílných sazbách za energie a teplo, v lékové politice, cenách za materiál a službách. „Tam utíkají velké peníze,“ konstatoval Palas.

Náměstek hejtmana pro zdravotnictví Karel Konečný (KSČM) je přesvědčen o tom, že pokud se nemocnice spojí, přinese to kromě ekonomických úspor i další výhody.

„Znamenalo by to lepší a silnější vyjednávací pozici nejen vůči zdravotním pojišťovnám, ministerstvu zdravotnictví a dalším organizacím, ale i například vůči dodavatelům léků a dalšího materiálu. Mělo by to pozitivní dopad na řešení personálních otázek, znamenalo by to třeba omezení fluktuace lékařů a ostatních zdravotnických pracovníků v rámci krajské sítě. Přineslo by to zefektivnění investiční politiky nemocnic,“ vyjmenoval Konečný.