Lze očekávat, že éra těžkého průmyslu na pozemcích po slévárně zanechala ekologické škody. Jaký typ chemikálií a v jakém rozsahu zůstal na pozemcích po slévárně, to musí ukázat průzkum. Město Krnov získalo čtvrtmilionovou dotaci z rozpočtu Moravskoslezského kraje na průzkum kontaminace terénu na území bývalé slévárny.

Výsledek výrazně ovlivní rozhodnutí zastupitelů, zda město pozemky koupí.

Je kontaminace půdy riziko?

Pětihektarový pozemek městu nabídl za necelých patnáct milionů korun jeho majitel, společnost Fascination. Zastupitelé ale vyčkávají a doporučují vyjednávat o ceně, a zároveň chtějí vědět, jestli není příliš riskantní investovat do znečištěné lokality.

Vlastník ke své cenové nabídce předložil také výsledky průzkumu, který nezjistil žádné hrozby vyplývající z kontaminace hornin, půdního vzduchu nebo podzemní vody. Na posudek, který vznikl na podnět prodávajícího, ale zastupitelé nechtěli příliš spoléhat.

Co s pozemkem?

Za zvědavé zastupitele vznesl otázku Petr Vartecký (KSČM): „Už víme, co s bývalou slévárnou? Přichází v úvahu koupě? Nebo ještě budeme licitovat o ceně? Co by tam mohlo být?"

Michal Brunclík zrekapituloval přednosti pozemků po slévárně. „Tato lokalita u Revoluční ulice je zajímavá z hlediska územního plánu, který tam určil funkci výroby a skladování. Další předností jsou inženýrské sítě."

Může tam vyrůst podnikatelská zóna, kde by se daly umístit menší projekty. Třeba výrobní haly nerušivého charakteru," vysvětlil Brunclík a také doplnil informace o zasažení lokality starou ekologickou zátěží. Ta se liší v místech, kde stávala stará a kde nová slévárna.

Tam kde stála stará a nová slévárna

„Nová slévárna tam stávala od osmdesátých let. Krátce po roce 1989 tam byl provoz značně utlumen, takže konkrétně v území nové slévárny to zasažení pozemku nebude nijak dramatické. Pokud tam zůstane výroba a skladování, neměl by být problém.

Víme, že mezi drobnými podnikateli z Krnovska by o tuto lokalitu byl zájem," ujistil zastupitele Brunclík. Problém je v tom, že žádný z potenciálních zájemců by nevyužil celou lokalitu.

„Nikdo z nich nemá ekonomickou sílu, aby celou lokalitu koupil a rozparceloval pro další podnikání. Město definovalo, že chce podpořit také drobné podnikání místních firem, pro které by mohla být tato lokalita zajímavou příležitostí," vysvětlil Brunclík, proč nákup pozemku považuje za podporu podnikání. Navíc město bude mít území pod kontrolou a může pro něj vybrat vhodné podnikatelské záměry.

Při úvahách o budoucím využití lokality je nutné také vzít v úvahu další specifika této lokality. Například to, že okolní městské bytové domy obývá zejména romské obyvatelstvo a sociálně slabé rodiny, což ještě může úvahy o budoucím využití pozemků posunout jinam.

Obchodní centrum?

Pozemek, který majitel nabídl městu, má pět hektarů. Co ale plánují vlastníci dalších pozemků v bývalých slévárnách? „Území sléváren je rozděleno mezi tři vlastníky. Ten, o kterém se bavíme, se táhne od bývalé hlavní budovy dozadu. Tam, kde stávala stará slévárna, jsou dva vlastníci. Jeden má rakouská firma, druhý pražská.

Je tam vydáno stavební rozhodnutí na obchodní centrum, které je stále platné. Díky tomu je aktuální cena za pozemky 2500 korun za metr," informoval Brunclík o záměru postavit v Krnově další obchodní centrum.

Vzhledem k tomu, že si region už dávno rozdělily a pokryly obchodní řetězce, je příchod dalšího hráče nepravděpodobný. Proto se aktuální cena pozemků jeví jako dost nadsazená. „Usilujeme o to a domnívám se, že by se nám mohlo podařit, aby stavební povolení na obchodní centrum nebylo prodlouženo.

Tím by se nám mohla situace ve slévárnách značně odblokovat," uzavřel Brunclík téma bývalých sléváren.