Před pokladnou krnovského koupaliště se v pátek ráno už před devátou hodinou tvořila dlouhá fronta. Přicházeli stále další rodiny se slunečníky, karimatkami a nafukovacími hračkami.

Lidé ve frontě uhýbali řidičům, kteří hledali místo na parkování, ale vše probíhalo s úsměvem a v naprostém klidu. Už jen pohled přes plot na tobogány, barevné atrakce a čistou vodu navodil pozitivní myšlení. Policejní cyklohlídka i strážníci byli na místě, ale jen jako prevence.

Kapacita koupaliště je na podobné návaly dimenzovaná. Fronta postupovala rychle. V rozlehlém areálu se stovky návštěvníků rozptýlily, takže ani při vysoké návštěvnosti o sebe lidé nemuseli zakopávat.

Krnované se dočkali. V pátek 3. srpna se už před otevřením koupaliště tvořila u brány fronta, ale postupovala rychle a výsledek stojí za to. Příjemně teplá voda a nové atrakce dávají zapomenout na drobné nedodělky jako jsou třeba prašné svahy bez trávy.Zdroj: Deník / František Kuba

Protože otevření koupaliště je pro město událost roku, nemohli u toho chybět ani televizní kamery a zástupci radnice.

„Jsem rád, že se nám na začátku srpna podařilo, byť po obrovských problémech s podzemní vodou a dalšími komplikacemi, konečně otevřít. Měli jsme k dispozici geologické a hydrogeologické mapy staré asi patnáct let, a nepředpokládali jsme, že by se vzhledem k všeobecnému suchu situace se spodní vodou v dané lokalitě nějak dramaticky změnila,“ vzpomínal místostarosta Krnova Michal Brunclík jak vzniklo nečekané zpoždění.

„V části, která je blíže k řece, byla hladina podzemní vody až o dva metry výše, než jsme předpokládali a jak to popisovala dostupná historická data. Proto jsme byli zaskočení a museli jsme dodatečně dělat nějaká technická opatření,“ doplnil Brunclík k asi měsíčnímu zpoždění.

Přivolaný hydrogeolog Petr Ulahel potvrdil, že odborníci, kteří zpracovávali původní expertizy, zřejmě v ničem nepochybili, ale došlo zde k souhře náhod, že při průzkumu neobjevili nepředvídatelné přítoky spodní vody.

Rekonstrukce koupaliště probíhá hydrogeologa, ale také městského architekta. Ten se v průběhu stavby vyjadřoval například k barevnosti toboagánu a skluzavky, i k rozměrům, materiálu a odstínu dlaždic nebo dřevoplastu na mola.