Co se v nich našlo? Například rozpis bohoslužeb v holčoviském kostele v roce 1944 a notový záznam písní, které zde farníci zpívali při mši.

„Většina věcí ve skříních byla poškozená, ale dokumenty z roku 1944 byly v dokonalém stavu, jako by je tam někdo dal včera. Měli jsme z toho nálezu s panem farářem obrovskou radost. Asi jako když najdete poklad,“ řekla farnice Ivana Bolfová, která pomáhá s úklidem holčovického kostela.

„Je to vlastně záznam liturgických svátků roku 1944, jak šly den po dni. Máme k dispozici rukopis pana faráře i pana varhaníka. Podívejte se, jak se tehdy učilo psací písmo. Máme příležitost zamyslet se nad těmito dokumenty. Co asi prožívali němečtí farníci v Holčovicích v těchto kostelních lavicích za války? Asi každý z nich znal někoho, kdo bojoval na frontě. Věděli, že pro německou stranu se válečná situace stále zhoršuje. Cítili obavy z budoucnosti a určitě hledali útěchu v modlitbách. S germánskou pečlivostí zaznamenali každý den roku 1944. Můžeme si přečíst, jak často byly v Holčovicích mše. Je to vlastě záznam náboženského života v Sudetech koncem války,“ představil Pavel Zachrla nalezené dokumenty farníkům.

Modlitba za vojáky na sv. Růženu

Varhaník Jiří Vachala nad notovým záznamem kroutil hlavou. Píseň v E dur s německým textem mu nic známého nepřipomíná.Například 30. srpna 1944 se farnici v Holčovicích sešli v kostele na svátek sv. Růženy z Limy (1586-1617), první svatořečené osoby jihoamerického kontinentu. Růžena Limská díky dlouhému půstu a extrémní askezi dosahovala mystických prožitků a pomáhala peruánským indiánům. V den svaté Růženy byla bohoslužba v Holčovicích sloužena za vojáky na frontě. Jak to vlastně za války v Holčovicích vypadalo?

Život v Holčovicích za války

V Holčovicích většina obyvatel mluvila německy, takže se na bojeschopné muže vztahovala branná povinnost třetí říše. Obyvatelé, kteří za války zůstali v Holčovicích, se ve své obci začali setkávat s válečnými zajatci. Ti sem byli umístnění, aby pracovali v zemědělství. Zajatci na sudetských farmách nahradili mladé muže, kteří museli obléknout uniformu a narukovat. Přibývalo indicií, že válka brzy může dorazit až sem, do Holčovic.

Budova školy se koncem roku 1944 přeměnila na výcvikovou základnu Volkssturmu, neboli lidové domobrany složené převážně z dorostenců a starců, na které se nevztahovala branná povinnost. Později holčovická škola sloužila jako vojenský lazaret a kasárenské ubikace. Byl zde sběrný tábor pro německé uprchlíky z východních zemí, kteří byli evakuováni před postupující frontou.

Ve světovém měřítku rok 1944 znamenal například neúspěšný atentát na Hitlera a Varšavské povstání. Spojenecká vojska osvobodila Brusel, sovětská Bukurešť. Začala Karpatsko – dukelská operace. Všechny tyto události si můžeme den po dni spárovat s úhledným rukopisem holčovického faráře, který pečlivě vedl rozvrh bohoslužeb na liturgické svátky.

Za války fungovaly v Holčovicích kromě katolického také dva evangelické kostely: luteránský a kalvínský. Oba byly zbořeny za komunistického režimu, na přelomu sedmdesátých a osmdesátých let. V katolickém kostele Neposkvrněného početí Panny Marie byla v roce 2018 odhalena pamětní deska s českým a německým nápisem. Ekumenicky připomíná fakt, že v Holčovicích kdysi měli své kostely také bratři evangelíci.