Kostel se v roce 1990 stal majetkem obce a od těch dob se postupně opravuje. Od roku 2004 zase slouží při svatebních i smutečních obřadech, ke křtům, bohoslužbám i koncertům. Před deseti lety tu byla první pouť po 60 letech.

Příležitost vidět kostelní věž bez zakončení se naskytne sotva jednou za století. V Hlince zvedání nové báně provázela velká slavnost.

Obecní kostel v Hlince je zasvěcený svatému Valentýnovi, patronovi zamilovaných. Jeho věž původně nesla baňatou kopuli s makovicí a křížem, ale ta byla zničená koncem války v březnu 1945. Pravděpodobně se kostelní věž stala terčem dělostřelců, protože sloužila ustupující německé armádě jako pozorovatelna. Čeští dosídlenci měli naléhavější starosti než siluetu kostela. Místo kopule se složitými křivkami zakončili věž jednoduchým jehlanem. Ten sice chránil kostel před deštěm, ale památkáři věděli, že nízká špička se na kulturní památce vyjímá jak pěst na oko.

Přestože jehlan na věži prošel v roce 1994 rekonstrukcí a mohl ještě dlouho sloužit, obec se rozhodla vrátit kostelu báň. Sundávání jehlanu a zvedání báně provázela bohoslužba, koncerty, taneční vystoupení, výstava historických fotografií i hostina.

„Snažili jsme vymyslet program, aby si každý přišel na své, ale všem se nezavděčíte. Teď jsem třeba potkal smutnou holčičku, která si minule na obecních slavnostech zamilovala cukrovou vatu, a dnes byla zklamaná, že ji nemůže najít. Tak jsem ji utěšoval, že cukrová vata sice není, ale zato se nám podařilo sehnat tak obrovský jeřáb, jaký ještě nikdy v životě neviděla,“ uvedl starosta Hlinky Marcel Chovančák.

Na zvedání báně přišli zvědavci z celého Osoblažska i zástupci kraje. Ředitel krnovské nemocnice Ladislav Václavec dorazil i s rodinou a místní hned začali vtipkovat, že při zvedání báně snad tentokrát chirurga nebudou potřebovat.

Dřevěnou báň, kterou čeká pokrytí měděným plechem, představil autor projektu Dalibor Rebroš a Karel Siuda, který měl technický dohled nad realizací. „Nová osmimetrová věž vrací kostelu jeho původní vzhled. Její rozměry jsme odvodili podle čepů na uchycení na věži a její tvar z dobových fotografií,“ uvedl Siuda.

Duchovní správce Osoblažska, kněz Jan Mazur, připomenul, že důležitý je nejen vzhled kostela, ale také jeho funkce. „Věž dala kostelu novou tvář, nový kabát, novou siluetu. Když do kostela vstoupí nevěřící člověk, často mluví o tom, že se zde cítí příjemně a vnímá něco, co nás převyšuje. My víme, že to něco, proč do kostela chodíme, je přítomnost boží,“ uvedl Mazur při slavnostní bohoslužbě.