Zkorodovaný kostelní kotel už dávno není funkční, ale jeho originální technické řešení oprávněně vzbuzuje údiv. Místo radiátorů rozváděly teplo z kotle průduchy, které ústí do šachet hned vedle oltáře.

Farníci z Holčovic při nedělní bohoslužbě 12. března poprvé testovali, jak posezení na elektrické podložce příjemně vyhřívá hýždě. Byl to slavnostní okamžik, protože teplou zimní bohoslužbu zažili věřící v tomto kostele nejspíš naposledy koncem války.

Holčovice leží v Sudetech, takže před osmdesáti lety zdejší farníci i kotelník mluvili německy. Znalosti, jak a čím správně rozhicovat kostelní kotel, si čeští a němečtí farníci během odsunu nestihli předat. Kotelna upadla v zapomnění. Zavládla tu stejná zima jako ve všech ostatních kostelech v okolí.

Když udeří mrazy, musí se katolíci v Holčovicích na mši pořádně navléct. Když je nejhůř, Ivana Bolfová aspoň nabídne sousedům v kostelních lavicích horký čaj. Po mši si pak společně posedí v sakristii u propanbutanového topení, než se rozejdou domů. Kněz Pavel Zachrla 12. března představil farníkům novinku: elektrické podušky, které vyhřívají sedací svalstvo.

Při testování elektrodeček přišla řeč také na kotelnu pod podlahou, která kdysi vyhřívala kostel horkým vzduchem. Mnozí už o této holčovické kuriozitě slyšeli, ale ještě nikdo neviděl historický kotel pod podlahou na vlastní oči.

„Když už máme to nové topení, tak vás mohu pozvat na exkurzi do sklepa. Ať vidíte, jak se v kostele topilo dříve,“ pozval Zachrla farníky na prohlídku kostelní kotelny, která je stará téměř sto let. Jejím srdcem je kotel vyrobený v Prusku. Konkrétně v dnešní polské Wroclavi, neboli Vratislavi.

„Už jsme požádali o vyjádření, jestli tento kotel bude zahrnut do takzvaných technických památek. Jde o velmi neobvyklou záležitost. Aspoň v tomto regionu neznám žádný jiný kostel s topením tohoto typu. Němci tam nejspíš přikládali uhlí a dřevo,“ popsal raritu Pavel Zachrla.

Na kotli je tabulka s nápisem, že ho vyrobila firma Bernhard Gerlich z Hoinsteina. To značně zpřesňuje odhad stáří kotelny. Vratislavská čtvrť Woischwitz totiž nesla název Hoinstein pouze pár let. Jmenovala se tak jen v období nacistického režimu, tedy v letech 1936 až 1945. Dnes se tato čtvrť jmenuje Wojszyce.  

„Jeden komín byl vyvedený nad střechu kostela a druhý byl ještě v sakristii. Tam si tehdy topili zvlášť v kamnech,“ prozradil Pavel Zachrla farníkům, když se vrátili z exkurze do historické kostelní kotelny.