Nová expozice lesnictví Člověk a les se nalézá v nejvyšším patře Kosárny.

„V prvním patře je výstava Obydlí lesníka a v přízemí Obydlí výměnkáře. Z bruntálského zámku putovaly do Karlovic také nejkrásnější exponáty výstavy Káva,“ řekla ředitelka bruntálského muzea Hana Garncarzová s tím, že je objekt Kosárny je přeplněn exponáty, proto je dobré jej navštívit a celý z gruntu projít. Prohlídka se vyplatí i dětem pro školní výuku.

„Výstava je dobrá, velmi hezká. Naučíme se tu toho hodně a do školy se nám to bude vždycky hodit. Hlavně výstavka týkající se hmyzu, o kterém se právě teď učíme,“ prohlásila Viktorie Čermáková. Do Kosárny přišla spolu s maminkou a kamarádkou Julií Raiskupovou. Exponáty se všem třem líbily natolik, že se do Kosárny všechny brzy opakovaně podívají.

V době, kdy v Karlovicích starostoval Milan Glombíček, zahájila Kosárna svou činnost. Byl to on, kdo inicioval zřízení karlovické expozice s Tomášem Niesnerem z bruntálského zámku. Její letošní první otevření si 1. dubna nenechal ujít, přivedl s sebou i dvě vnučky, Natálku a Elizabetu Šindelářovy. „Přivedl jsem holky, aby se také podívaly. Kosárna zahájila činnost krátce po sametové revoluci,“ vzpomínal exstarosta Glombíček.

Kosárnu obývaly itři rodiny

V Kosárně bydlívali podle památkářky bruntálského muzea Ľubici Mezerové od druhé poloviny devatenáctého a počátkem dvacátého století až tři rodiny. „Expozice bydlení představuje, jak tenkrát v Kosárně žili, co asi používali. Jeden byt jsme v ní obětovali lesnické expozici, je přínosné si prohlédnout celý objekt i sousední stodolu s vystavenými historickými zemědělskými stroji,“ uvedla Ľubica Mezerová.

Expozice Člověk a les se zamlouvala Vítězslavu Závodnému, správci z lesní správy Město Albrechtice: „Věnovali jsme některé exponáty. Je dobré, že tu něco podobného vzniká.“ S sebou přivedl kolegu lesníka s polského Prudniku. „Těší mě, že můžeme obě naše kultury touto cestou porovnávat a obohacovat. V minulosti byla na obou stranách hranice oblast ve znamení využívání dobrodiní lesů a hor,“ zapřemýšlel Stanisław Jurecki.