Než kněz na hřbitově v Hlince požehnal dokončené dílo, ujal se slova starosta Hlinky Marcel Chovančák. Představil autora projektu Dalibora Rebroše, který vymyslel a namaloval novou podobu kapličky, a také Karla Siudu, který měl odborný dohled nad realizací.

„Přiznávám, že to není úplně podle jejich představ. Slíbil jsem, že to tady řeknu, ale veřejnosti se kaplička určitě líbí. Že je to pěkné?,“ obrátil se Chovančák na spoluobčany a pochválil ministerstvo zemědělství za nápad podpořit obnovu venkovských kapliček.

„Naše kaplička je projekt asi za 580 tisíc. Také hřbitov už máme připravený na celkovou revitalizaci. Místní to ví, ale pro ty, kteří tu už dlouho nebyli, připomenu, že jsme podle dávných fotografií dohledali, jak vypadal původní živý plot. V tomto duchu chceme hřbitov obnovit a to včetně německé části. Vysadíme nové lípy a obnovíme centrální chodník,“ uvedl starosta Hlinky.

Také kněz potvrdil, že se mu kaplička moc líbí, i když se možné v něčem liší od záměru projektantů.

Autoři se nesnažili pojmout kapli jako obřadní místo, ale spíš jako útulný prostor, kde se přemítání o duchovních věcech může spojit s odpočinkem. Inspirovali se spíše světnicí z venkovského stavení, než čistě sakrálními stavbami. Při pobytu v kapli obrací mysl k duchovním věcem křížová cesta, ale jinak lavice a okna působí jak starosvětský selský pokoj.

„Nevím, jak to vypadalo před válkou, jestli to byla původně márnice nebo hřbitovní kaple. Když jsme se v sedmdesátých letech nastěhovali do Hlinky, byla to už ruina. Fungoval tam sklad nářadí. Trochu jsme se to snažili udržovat, ale co naděláte, když vám dovnitř prší rozbitou střechou.

Ta střecha se vám povedla, ale zdá se mi nějak až moc protažená. Původně byla určitě kratší,“ pustil se do diskuse s autory projektu jeden z místních pamětníků.

„Právě dlouhá střecha je ten detail, který pan starosta zmínil, že jsme z něj byli zklamaní. Měli jsme představu, že se vrátí původní kratší střecha, ale když už to udělali delší, ustoupili jsme. Je to dobré kvůli dešti, ale není to klasika, obvykle užívaná v tomto regionu,“ konstatoval Karel Siuda.

„ Zvonové šasi je původní, ale samotný zvon se musel vyrobit znovu. Kromě prostoru v přízemí je tam ještě taková podkrovní půdička. Původně stropem byla omítka na rákosu, ale přišlo nám zajímavější tam dát nové trámy,“ doplnil projektant Dalibor Rebroš.