Napjaté vztahy mezi nájemníky a majiteli domu nejsou ničím výjimečným. Na jeden takový případ upozornil redakci Deníku Roman K., který si se svou rodinou pronajal byt v Úvalně. Přestože od počátku souhlasil s uveřejněním svého jména, nakonec si to rozmyslel. Obával se, aby mu nepřitížila pověst nájemníka potížisty.

Roman K. si se svou družkou, její dcerou a dítětem pronajali byt ve starém domě poblíž státní hranice, který patří místní podnikatelce Veronice Galíkové. Od řeky Opavy sem často táhne vlhký vzduch, takže není divu, že jedna z prvních stížností nájemníků směřovala právě na vlhkost v bytě. Nájemníci a majitelka domu se dohadují, kdo za to může.

Hrozil domu výbuch?

Majitelka údajně nutí nájemníky v přízemí, aby na své náklady topili ve společné kotelně, která zároveň vytápí její nebytové prostory v bývalém obchodu. „Minulý rok majitelka Veronika Galíková vtrhla bez povolení do mého bytu a vyměnila zámek u mé domácí kotelny, abych v ní nemohla topit a byla donucena chodit topit do společné kotelny,“ začala s výčtem sporů družka nájemníka Ivana R.

Veronika Galíková je přesvědčena o správnosti svého postupu, který opírá o nájemní smlovou. „V bytě je kotelna, která není zapsána ve smlouvě a ani tam být nemůže, protože není zkolaudována. Dlouho jsem ji nechávala odemčenou, ale trpělivost přetekla, když paní Ivana R. v kotelně i přes zákaz zatopila a dům málem vybouchl. Proto jsem ihned na místo přijela a po stížnostech ostatních obyvatel domu jsem kotelnu zamkla,“ řekla majitelka domu a jedním dechem doplnila: „Bývalý obchod vůbec nevyužívám, mám tam zastavené všechny radiátory.“

Beton na podlaze a všudypřítomná vlkost

Spor však nabral obrátky, když přišla řeč na vlhkost v bytě. Ta je dobře viditelná a někde sahá až do půlky místností. Namísto linolea nebo podobné podlahové krytiny je v jedné místnosti čistý beton.

„Samozřejmě jsme si několikrát stěžovali na plíseň, vlhkost i na to, že máme v bytě místo podlahy holý beton, ale marně. Bylo nám řečeno, že si to máme udělat na vlastní náklady,“ doplnil Roman K. Je sice pravda, že nájemníci přízemního bytu podepisovali smlouvu s vědomím, že byt je vlhký, ale za necelé dva roky, co byt užívají, se stav ještě zhoršil.

„Nepomáhá nic. Zkoušíme větrat celý den, dokonce jsme nasadili i vysoušeče zdí, ale marně,“ doplnil spolunájemník Roman K. Tomuto argumentu se však Veronika Galíková směje. „Rodina v přízemí nemá na dřevo, proto byt nevytápí, a proto se vlhkost zhoršila. Minulá nájemnice v bytě topila a vše bylo bez problémů. Rodina ví, že od povodní vlastním vysoušeč zdí, a přesto ho nechtěli využít,“ sdělila jednoznačně Galíková.

I dřevo je drahé

Téma topení by v tomto sporu vydalo na samostatnou kapitolu. „Majitelka domu se nám pokoušela prodat palivové dřevo za neuvěřitelných patnáct tisíc, což je skoro stoprocentní přirážka,“ tvrdí spolunájemník Roman K.

„Každým rokem se nájemníci tohoto domu skládají na dřevo, což je samozřejmě v jejich vlastním zájmu. Nejsem povinna jim dřevo vozit, zajišťovat, nebo dokonce platit. Dřevo jsem přesto koupila za téměř čtrnáct tisíc pro celý dům a všichni nájemníci zaplatili. Bohužel právě od této rodiny jsem zaplaceno nedostala a musela jsem doplácet z vlastní kapsy,“ představila svou verzi majitelka domu Veronika Galíková, která svá slova dokládá kopiemi účtenek a smluv.

Idylka pod okny? Ne, pouze fekálie z žumpy

Nájemníci si dále stěžují, že jim do otevřených oken každou neděli vítr zavane nelibý odér fekálií, protože majitelka domu údajně vypouští žumpu do společných prostor zahrady. „Je to hrůza, copak můžeme někoho pozvat na návštěvu, když pod okny zapáchají fekálie?“ řekla za rodinu nespokojených nájemníků Ivana R.

Majitelka domu nad touto stížností nechápavě kroutí hlavou. „Ostatní nájemníci se vždy domluvili a z bytového fondu si nechávají fekálie vyvážet. Tato rodina však neplatí, takže je jasné, kdo a proč vypouští fekálie čerpadlem na zahradu. Navíc každý je povinen si zařídit odvoz odpadu. Tato rodina si ale popelnici nezařídila a odpady vyhazuje všude kolem řeky,“ uvedla Galíková a svá tvrzení doložila videozáznamem a fotografiemi pytlů s odpadky.

Schodiště v havarijním stavu

Dalším důvodem ke stížnosti nájemníků jsou společné prostory, které jsou v dezolátním stavu. „Například schodiště je natolik poškozené, že pouhá chůze po něm je životu nebezpečná,“ řekla nájemnice Ivana R. Majitelka domu opět oponuje: „Paní R. ví, že poškození zábradlí je způsobeno nepřizpůsobivým nájemníkem, který má od začátku listopadu soudní rozhodnutí o vystěhování. Až odejde, vše se opraví. Navíc tito stěžovatelé bydlí v přízemí a schodiště nevyužívají,“ doplnila Galíková.

Nájemníci tvrdí, že jejich situace se stává kritickou, protože je jim vyhrožováno. „Poté, co jsme na naše problémy upozornili redakci Deníku, přítel paní Galíkové nám začal vyhrožovat,“ tvrdí spolunájemník pan K.

Majitelka domu to opět odmítá. „Nikomu nevyhrožovala ani já ani můj přítel. Podstatou problému je, že tato rodina nám dluží za tři nájmy a za dřevo. Jejich nájemní smlouva na dobu určitou vypršela 31. března letošního roku. Zatím jsem je tam při své dobrotě nechávala vzhledem k tomu, že dcera paní R. má malé dítě. Nechtěla jsem je vyhodit na ulici,“ doplnila Galíková.

Dlužné nájemné a soudní vystěhování

Tvrzení o údajném dluhu nájemníky zaskočilo, protože složili patnáctitisícovou kauci: „Jsme si vědomi dluhu na nájemném, který máme, ale ten dluh nepřesáhl hodnotu kauce.“ Majitelka se odvolává na podmínky ve smlouvě. „Když se paní R. stěhovala, neměla peníze na kauci, která v té době činila patnáct tisíc. Nechala jsem ji tedy bydlet s podmínkou doplácení kauce. Ve smlouvě dala souhlas, že pokud nájemník platí nájem opožděně, návratnost kauce automaticky zaniká. Tento případ je ukázkový: nájemníci už tři měsíce neplatí vůbec,“ sdělila Galíková.

„Jediné co chceme je, aby nás zde majitelka domu nechala bydlet do 15. listopadu, což je podle našeho propočtu do vyčerpání kauce. Ukončit tento spor chceme odstěhováním. Chtěli jsme odejít již tento týden, ale náhradní bydlení jsme sehnali až od 15. listopadu. V tomto bytě se prostě nedá normálně žít. Každý den je to boj o zdraví,“ dokončila snahu o boj paní R.

Veronika Galíková se rozhodla pro radikální krok: „Je zbytečné, aby zde zůstávala rodina, která je tak velkým dlužníkem. Své finanční závazky si musí platit každý, a když ne, musí počítat s následky.“ Během minulého týdne přetekl pomyslný pohár trpělivosti a došlo k policejnímu vystěhování neplatících nájemníků. „Jsem ráda, že už to mám za sebou. Byl to nekonečný a únavný boj,“ dokončila Veronika Galíková.