Ve sbírkách se stará Igor Hornišer nejen o novodobé nálezy. V muzeu schraňuje i věci z období před druhou světovou válkou. „Staráme se o nálezy z roku 1926, stejně jako o pazourkové úštěpky ze Světlé Hory věnované podnikatelem Primavesim. Zajímavé jsou pazourky i kamenné sekerky z Uhlířského vrchu v Bruntále. To je jen zlomek nálezů, s nímž se při své práci setkáme," popisoval Igor Hornišer.
Je na něm patrné, že má ze své práce nefalšovanou radost. Historie uložených předmětů je více než bohatá. Jednotlivé kousky sbírky mají svůj původ v době od pravěku, mladší doby kamenné až po současnost. Vystudovaný historik Igor Hornišer se začal zabývat tajemstvím dob minulých na střední škole, tedy v polovině osmdesátých let minulého století. Má proto zkušenost s tím, co dělat, když třeba stavební dělníci při odkrývání zeminy narazí na neobvyklý předmět, kost, kousek keramiky nebo třeba na minci.
„V případě, že by se stalo, že člověk na zahradě nebo jinde při výkopech najde nějaké střepy, nejlepší je nechat nález na místě a zavolat nás. My oslovíme památkáře nebo Akademii věd," poradil Hornišer.
Předměty je lepší ponechat ve výkopu – protože archeologové dokážou získat daleko více souvisejících informací z místa nálezu, než by tomu bylo u nálezu samotného. Stává se, že si historický kousek nálezce ponechá. Pokud vlastníte historický nález, správce archeologického depozitáře by velmi přivítal, kdybyste nález poskytli minimálně k prozkoumání.
„Samozřejmě by bylo nejlepší, kdybychom jej mohli uložit do zdejších sbírek. V muzeu je přece jen zajištěno odborné ošetření, zpracování. Nakonec bývá předmět vystaven, takže se s nálezem může seznámit daleko více lidí," vysvětlil Hornišer. To je prý úplně nejlepší, co se může se sbírkovým předmětem stát. Jak Igor Hornišer říká, každý den v jeho profesi přináší něco nového. Velkou radost má například ze zpracování kachlů kamen na hradě Sovinci. Jde o erbovní galerii Řádu německých rytířů, poskládanou a zachovalou.
„Kamna se mi podařilo složit ze střípků v soubor, a nejen to. Soubor se dá také datovat, dokonce velmi přesně mezi léta 1650 a 1670," sdělil Hornišer.
Dnes si mohou kachle prohlédnout návštěvníci hradu Sovince. K letošním oslavám osmistého výročí založení města Bruntálu chystá Igor Hornišer se svými kolegy z muzea výstavu o historii slavných bruntálských spolků. Nejde o věci, které by ještě snad nebyly veřejně známé. „Tím, že je na výstavě představíme v jednom celku, se nám najednou ukazuje spolková činnost v Bruntále před druhou světovou válkou a za rakousko-uherského mocnářství ve zcela jiném světle," konstatoval historik.
Výstava se v bruntálském zámku koná od 17. května do 28. července. Představí takzvané stolní společnosti, které chodívaly do své vybrané hospody, tvořily skupinu. Starousedlíci se scházeli u jednoho stolu pravidelně třikrát do měsíce, vedli si kroniky, vystavovali tabla. Zasedali od roku zhruba 1890 až do roku 1945. Následně došlo k odsunu původního německého obyvatelstva z pohraničí, tedy i z Bruntálu. Odsunem tehdejší tradiční spolková činnost na dlouhá léta skončila.
