V okrese Bruntál je pouze "pět lokalit, které se mohou pochlubit titulem Vesnická památková zóna“. Lázeňská obec Karlova Studánka je jednou z nich. 

Původně měla kuriozní jméno Hinnewieder, které podle místní tradice vzniklo z toho, že pro první pacienty nebylo v místě vhodné ubytování – bydleli tehdy v nedalekých obcích Ludvíkov nebo Malá Morávka a na léčení museli do lázní docházet „tam a zase zpátky“ /německy: hin und wieder). Tento trochu posměšný název byl teprve roku 1803 změněn na Karlovu Studánku.

Prezidentské návštěvy

Nejvýznamnějším lázeňským hostem zde byl prezident Václav Havel. Pobýval zde se svou chotí Dagmar od 3. do 18. ledna 2000 po operačním zákroku na plicích.

Fotogalerie: Prezident Václav Havel na návštěvě v Karlově Studánce

Místo navštívil také prezident Václav Klaus s manželkou Livií při své pracovní návštěvě Moravskoslezského kraje 26. dubna 2012.

S tebou mě baví svět

Architektura Karlovy Studánky propojuje dva nesourodé světy. Nese prvky dřevěného podhorského stavitelství a klasicismus s odkazem na antiku.

Unikátní roztroušenou zástavbu obce tvoří převážně lázeňské domy v klasicistním empírovém stylu. Byly zde budované od konce 18. století.

V roce 1994 zde bylo vyhlášeno ochranné pásmo kulturních památek a v roce 2004 celá „Vesnická památková zóna“.

Na oblíbenosti Karlově Studánce přidávají i místní lidé s dobrým vkusem. Většina z nás si v souvislosti s tímto místem vybaví rodinnou komedii S tebou mě baví svět.

Ta se natáčela také v areálu zdejších Letních lázní a Slezského domu. Svéráznou turistickou atrakcí je okno, ze kterého předvedl herec Pavel Nový svůj památný skok.

Tento skvělý herec a držitel Českého lva sem jezdí na léčebné pobyty. Pro Karlovu Studánku má speciální vzpomínkový pořad S Vámi mě baví svět.

Místo zločinu Ostrava

V září 2019 se do Karlovy Studánky vydal také filmový režisér Jan Hřebejk natočit epizodu ze seriálu Místo zločinu Ostrava s názvem Případ Kubelík.

Karlova Studánka je turistickou destinací, kam míří nejen výletníci, ale hlavně klienti zdejších lázní za ozdravným pobytem. Léčí se zde především onemocnění dýchacích cest, onkologické, nemoci pohybového ústrojí, oběhového ústrojí, nemoci kožní a duševní poruchy. Ředitelem Horských lázní je Jan Poštulka.

Covid v Jeseníkách

Období proticovidových opatření sice omezilo část tradičních akcí, ale veřejnost nezapomněla, že se zde každoročně koná například jízda veteránů Trofeo Niké, Gastrofestival, Nordic walking tour nebo Zahájení lázeňské sezóny.

Na sociálních sítích existuje skupina Karlova Studánka její obdivovatelé a domorodci. Ta čítá téměř čtyři tisíce členů, přestože Karlova Studánka má jen kolem dvou stovek stálých obyvatel.

The New York Times

Karlova Studánka se dostala mezi 46 míst světa, která doporučuje navštívit The New York Times v roce 2013.

Novinář Tristan Rutherford z prestižního britského deníku The Times na dvou stranách popisuje svůj zážitek z návštěvy lázní v Karlově Studánce v roce 2014.

„V tomto habsburském sanatoriu v zasněžených českých kopcích omládnete o pět let v pouhých sedmi dnech," konstatuje britský žurnalista, který se zabývá cestováním. Kdo toto kouzelné místo jednou navštíví, navždy se mu vryje do srdce a stále se tu vrací.

ZAJÍMAVOSTI  KARLOVY STUDÁNKY

Vznik obce: Lázeňská obec Karlova Studánka vznikla v roce 1780. Podnět k prozkoumání pramene, kolem kterého začalo budování lázní, dal Maxmilián II. František, velmistr Řádu německých rytířů, nejmladší syn Marie Terezie. Pramen byl po něm pojmenován - Maxmilián.

Lázeňství: Největší rozvoj a rozkvět lázeňství nastal ve 30. a 40. letech 19. století. V roce 1803 byly lázně přejmenovány na „Karlsbruunn“ - Karlova Studánka podle velmistra Řádu německých rytířů arcivévody Karla Ludvíka Jana, nejslavnějšího habsburského vojevůdce, který jako první evropský válečník dokázal porazit Napoleonovu armádu.

Počet obyvatel: V současnosti se počet obyvatel pohybuje kolem 180.

Heraldika obecního znaku: Modrá barva je symbol čistého vzduchu a vody, fontána je symbol lázeňství. Kříž je symbol zakladatele - Řádu německých rytířů.

Památné stromy: jedle bělokorá za Pitným pavilonem (výška 41 m), buk lesní - dvoják - u mostu (výška 25 m), buk u mateřské školy (výška 26 m), buk na křižovatce pod Hubertovem (výška 27 m), lípa velkolistá a lípa srdčitá u Hubertusu.