Zatímco nejvýznamnější krnovská značka Rieger-Kloss se už delší dobu nachází v komatu, ve zdejší varhanářské tradici dál pokračuje několik drobných firem a také Střední umělecká škola varhanářská, o. p. s., dál nabízí studium varnanářství a stavba hudebních nástrojů.

Významný krnovský organolog Bohumil Plánský už před deseti lety kritizoval, že není ideální, když všichni Krnované dělají jen malé varhany, ale na ty opravdu velké zakázky si kromě Rieger-Kloss nikdo netroufne. Malé varhanářské firmy se o živobytí bát nemusí, když po České republice hraje přes šest tisíc varhan, které stále potřebují opravy. Ale varhanářský gigant světového formátu?

Pojďme si připomenout, jak se žilo krnovským varhanářům v době socialismu a plánovaného hospodářství, kdy měla krnovská továrna na varhany a kytary zaručený monopol nejen v Československu, ale v rámci celé soustavy socialistických států RVHP. Velmi podrobně to zaznamenal kronikář Krnova Josef Dundálek v roce 1983.

V té době závod Varhany Krnov měl necelých 200 zaměstnanců.

Krnovský kronikář Dundálek zapsal: „Minulý rok 1982 byl pro tento závod velmi úspěšný. Výroba zboží byla překročena o 303 tisíc korun (výroba celkem za téměř 29 milionů korun). Na domácí i zahraniční trh bylo dodáno 7577 diskantových a basových kytar. Z tohoto počtu je prvních 438 nových modelů, jejichž výroba byla zahájena koncem roku 1982. Jde o kvalitně lepší koncertní kytary značky Superstar.

Z produkce výroby varhan v roce 1982 je nutno vyjmenovat alespoň varhany, instalované v SSSR v Kaliningradu, Frunze a Jerevanu, doma například v Národním divadle, JAMU Brno, v Rožnově pod Radhoštěm, v obřadní síni v Čadci, v Praze-Žižkově, v závodním klubu v Uherském Brodě, rekonstrukci varhan v chrámu sv. Jakuba a další.

Je však třeba vyzvednout ty poslední v roce 1982 – varhany pro koncertní síň v Hradci Králové, opus č. 4534. Je to třímanuálový nástroj a pedál, má 44 základních rejstříků, čtyři odvozené hlasy, zásuvkovou vzdušnici a elektrickou trakturu. Patří do kategorie středně velkých nástrojů. Varhany mají 3310 znějících píšťal, z toho 277 dřevěných.

V roce 1983 zajišťovali krnovští varhanáři výrobu nástrojů pro Sovětský svaz – do Omska, Krasnojarska, Barnaulu a Minsku. Pro Moskvu na výstavu vyrobili tzv. malý pozitiv. Až se osvědčí, budou takových varhan dodávat do SSSR každoročně pět kusů. V roce 1983 ukončili velkou rekonstrukci varhan v chrámu sv. Matyáše v Budapešti.

V ČSSR postavili nové varhany v Domě umění v Gottwaldově, v obřadní síni v Třeboni, v Bánovcích nad Bebravou, v Praze-Motole a další. Pro milovníky hry na kytaru vyrobili více než 7050 nových nástrojů. Pro náročnější kytaristy vyrobili 600 nových kytar značky Superstar, jejichž výroba je pracnější, ale zato jsou preciznější a dokonalejší.

Za touto výrobou stojí iniciativa pracujících závodu Varhany Krnov, kde je do socialistické soutěže zapojeno 97,4 % zaměstnanců. V závodě dobře pracuje 10 kolektivů Brigády socialistické práce.V závodě pracuje 7 komplexních racionalizačních brigád, 6 kolektivů soutěží v saratovském hnutí, 5 uplatňuje Basovovu metodu práce, středisko kovovýroby bojuje o titul Dílna socialistické práce.

Potěšující je, že i široká veřejnost našeho okresu se bude častěji setkávat s prací krnovských varhanářů. Závod uvažuje o obnovení tradice varhanních koncertů.

Koncert pro zlaté ruce krnovských varhanářů byl pořádán vedením závodu Krnov u příležitosti předání nových varhan představitelům města Hradce Králové. Byla to odměna za práci celému kolektivu pracujících, kteří se na výrobě nástroje podíleli.

Mezi dělníky zavítali člen předsednictva a tajemník KV KSČ Ladislav Brumek, vedoucí tajemník OV KSČ v Bruntále Norbert Požár, generální ředitel Československých hudebních nástrojů Hradec Králové Ladislav Bruna a další soudruzi. Na koncertě se představili sólisté Martin Strejc a Bohumil Plánský, dále pěvecký soubor Ondráš z Nového Jičína a kvintet OKS z Bruntálu.

A co se nejvíce líbilo? Prokofjevova Vokalíza, známá skladba Dunajevského Leťte, bílé holubice v dokonalém provedení souboru Ondráš a z jazzových skladeb Jesenická svita od vedoucího kvintetu OKS Oty Roubala," zaznamenal kronikář Dundálek v roce 1983.