Své zkušenosti s nahotou a s žánrem aktu albrechtický fotograf minulý týden představil v televizním pořadu Ta naše povaha česká. Společně s ním své zkušenosti prozradila také jedna z albrechtických modelek, která mu pózovala.

„Když mě pan Guber poprvé oslovil, nevěděla jsem, že je to fotograf. Myslela jsem si spíš, že se chce se mnou seznámit nebo tak něco. Pak jsem si ale řekla, proč bych se nenechala vyfotit, když je to pro dobrou věc? A taky jsem chtěla mít fotky na památku. Až budu stará, tak si aspoň vzpomenu, jak jsem kdysi vypadala,“ prozradila v televizním dokumentu sympatická Eleni.

Štefan Guber, absolvent institutu tvůrčí fotografie a žák Jindřicha Štreita, se inspiroval slavným kalendářem z Vyžlovky. V této malé obci se místní dámy rozhodly vydat kalendář aktů, aby z výtěžku mohly postavit dětem hřiště. „Hlavní rozdíl je v tom, že ve Vyžlovce samotné dámy přišly s nápadem zkusit si roli fotomodelek aktů a samy oslovily fotografa, zatímco ve Městě Albrechticích jsem s iniciativou přišel já, a tak jsem musel vyrazit za ženami a dívkami a pořád dokola jim vysvětlovat, o co mi jde.

Často až při focení si děvčata ujasňovala, co vlastně obnáší akt. Když jsem je požádal, aby si odložily, stále jen zdůrazňovaly své nedokonalosti. Já jsem ale nehledal perfektní těla, právě naopak bylo mým cílem vystihnout přirozenost obyčejných žen, jaké potkáváme každý den na ulici,“ vysvětluje Štefan Guber.

Nejčastějším problémem albrechtických modelek byly obavy z reakcí svého okolí. „Je to opravdu těžký problém, jak veřejnost přesvědčit, že akt ve fotografii a ve výtvarném umění obecně je klasická disciplína, stejně jako portrét nebo zátiší. Akt samozřejmě nemá nic společného s pornografií. Na aktu a na zobrazení nahého těla není nic špatného, ale bohužel se kolem toho vytvořilo plno předsudků,“ popisuje nejčastější úskalí svého projektu Štefan Guber, absolvent institutu tvůrčí fotografie.

V pořadu Ta naše povaha česká mu dávala za pravdu děvčata z Vyžlovky i sólisté baletu Národního divadla, kteří rovněž nafotili sérii aktů. „Musíte počítat s kulturním a sociálním nánosem v našich hlavách, který je tam z dob, kdy tady dominovala katolická církev a komunistická strana. Ta z neznámých důvodů viktoriánskou pruderii také převzala,“ uvedl v televizním dokumentu fotografOleg Homola, autor aktů z Vyžlovky.

Nebylo jisté, jestli Guber najde dostatek žen a dívek

Dlouho nebylo jisté, zda se na Albrechticku vůbec najde dostatek žen a dívek, které budou ochotné spolupracovat se Štefanem Guberem na vytvoření kalendáře aktů. „Už to vypadalo jednu dobu dost beznadějně, ale situace se podstatně zlepšila o loňských prázdninách, když se do Města Albrechtic vrátila děvčata, co studují na školách ve velkých městech.

Tam zažila podstatně volnější atmosféru než na maloměstě v Albrechticích, takže nepovažovala umělecký akt za nic nemorálního nebo společensky nepřípustného. Nebylo nutné s nimi smlouvat, zda si při focení šaty odloží, nebo ne, protože jsme se dohodli hned na začátku, co obnáší fotografování aktu,“ upřesnil Štefan Guber, který konečný výběr fotografií pro zveřejnění na stránkách kalendáře tento týden odevzdá v tiskárně.

Pokud kalendář aktů z Albrechticka na rok 2011 přinese zisk, nechá za něj postavit kolotoč. „Mám čtyřletého chlapce a ten si na hřišti párkrát sjede klouzačku, pak se tři minuty baví na houpačce a už se začne nudit a vyptávat, proč nemáme kolotoč. Tak jsem si řekl, že pokud prodej kalendáře přinese nějaký výtěžek, postavím dětem kolotoč,“ uzavírá Guber.