„Bořivý vítr v září 2007 způsobil další významnější poškození lesa a to nejvíce v masivu Kralického Sněžníku. Předpokládá se včasné zpracování této kalamity v legislativě daných lhůtách, to je do 31. května, respektive 30. června ve vyšších polohách. Kalamitní dříví smrku (naprostá většina) musí být zpracováno včas, aby nedošlo k namnožení kalamitních škůdců, kůrovců,“ informoval Jaroslav Hofmann, inspektor pro genetiku, pěstování a ochranu lesa Krajského inspektorátu Lesů ČR Šumperk.

Veškeré těžební i pěstební zásahy v oblasti provádí na smluvním základě patnáct dodavatelských firem. Zapojeni jsou i subdodavatelé, jimiž jsou různé firmy či živnostníci. „Mylná je představa části laické veřejnosti, že dochází k „drancování lesa“. Od poloviny minulého století přibývá lesní půda a narůstají zásoby dřevní hmoty. To znamená vytěží se výrazně méně dřeva, než v lesích naroste,“ podotknul Jaroslav Hofmann.

Správa Chráněné krajinné oblasti Jeseníky (CHKO) se zaměřuje v souvislosti s kalamitou prioritně na péči o rezervace. „Kalamita postihla výrazněji Králický Sněžník (ten je mimo CHKO, ale v péči Správy CHKO Jeseníky) a Ostrý vrch nad údolím Bílé Opavy v Národní přírodní rezervaci Praděd. V měsíci září 2007 postihla významná kalamita Králický Sněžník (padlo zhruba deset tisíc metrů krychlových stromů). Tato kalamita není dosud zlikvidována,“ uvedl Jan Halfar ze Správy Chráněné krajinné oblasti Jeseníky.

Větrné kalamity označuje za součást přírodních procesů, o které v rezervacích jde a při kterých dochází pouze k dočasné změně charakteru lesa na konkrétním místě. „Likvidace kalamit v rezervacích spočívá hlavně v asanaci dříví napadeného kůrovcem, neboť okolní lesní porosty byly lesnickým hospodařením převedeny ze smíšených lesů většinou na kulturní smrčiny, které jsou vůči kůrovci málo odolné. Ponechání většího množství dříví bez asanace by pak mohlo způsobit poškození těchto porostů," dodal.